Moje Amerika

      Největší obavy, které jsem před odjezdem do USA měla, byly ze zdravotnictví a z nákladů, které člověka můžou dovést až k bankrotu. Teď jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jak to funguje-nefunguje. Díky pojištění, které mi zajišťuje Stanford, jsem ale ušetřená většiny strastí, nejistoty je v tom celém ale velký ranec i tak. V květnu mě čekala plánovaná operace kolene. Většina pojištění vyžaduje si tu operaci nechat dopředu schválit, aby garantovali, že ji zaplatí a v jakém rozsahu. U mého pojištění to není vyžadováno, takže to klinika neudělala. Což zároveň ale nechávalo jistý protor pro obavy, že se pak budou s placením cukat. Po operaci jsem se přihlásila do zdravotnické aplikace, kterou Stanford Healthcare nabízí a dá se přes ní vidět všechno od toho, jaké máte předepsané léky, kdy jste objednaní k doktorům různých specializací, ale i účtování zdravotních úkonů. Trochu se vám protočí panenky, nebo aspoň mě se protočily - za moji operaci si klinika naúčtovala kolem...

      No a jak se v USA řeší akutní zranění? Když máte pojištění - jdete k doktorovi. Když ho nemáte, tak asi doufáte, že to přejde. Já mám naštěstí pojištění a to ještě k tomu dobré. Ovšem první krok je přiznat si, že k doktorovi skutečně potřebujete. Koleno oteklé tak, že nejde ohnout, a ukrutná bolest ovšem nakonec přesvědčily i mě a začala jsem tušit, že to asi nebude jenom naražené. První krok byla videonávštěva express care. To je asi docela unikátní typ péče, kterou máme v rámci univerzitního pojištění. Není to pohotovost, ale mají termíny stejný den. Dají se absolvovat i osobně, ale přes videopohovor je to často snazší. Pro vás i pro ně. A na testy vás stejně typicky pošlou na jiné pracoviště. Mně se takhle povedlo získat termín hned na neděli večer po sobotním zranění. Podmínka ale je, že člověk musí být v Kalifornii a ne v jiném státě USA a to i když se připojuje vzdáleně. Hned na videohovoru mi doktorka podle popisu vysvětlila, že to není dobré a poslala mě na ...

  V Americe se lyžuje naprosto skvěle, pokud je tedy sníh. V Kalifornii bývá sucho a to se může podepsat i na lyžařské sezóně. Nicméně posledních několik let bylo ve znamení hojných srážek obzvlášť v zimě. A tím pádem na horách sněžilo. Lyžování ale není levná záležitost jako ostatně i všude jinde. V poměru k platu to ale je možná i levnější než v Čechách. Hodně záleží, jaký den v týdnu lyžujete (pondělky bývají výrazně levnější než soboty), jestli není prodloužený víkend (jako Martin Luther King Day nebo Presidents' Day) atd atp. Naopak třeba když byl Superbowl weekend, tak byly lístky na vlek levnější. Výrazně výhodnější je pořídit si seasonal pass. Ten se dá pořídit za cca 650 dolarů (Tahoe Local Pass). Co jsem se dívala tak sezónní jízdenka do Špindlu a dalších areálů je za cca 860 dolarů. Pokud ale kupujete jednorázové jízdenky, vyjde vás den lyžování v USA na cca 140-300 dolarů, což už je výrazně víc, než cca 70 dolarů za jednodenní lyžovačku v ČR. Plná nadšení z toho, že mi ...

Trochu nám to tu potemnělo, ale my imigranti si nemůžeme stěžovat. Doslova. Být bílá žena mi to tu usnadňuje, navzdory tomu, že nejsem američanka. Šance, že mě nekdo bude kontrolovat je malá. I tak to ale není příjemné, žít vlastně v permanentním stresu z toho, že se jednak může rozjet nějaké extenzivní kontrolování a zatýkání kohokoliv i tady v Kalifornii, jednak z toho, že se vlastně vízová pravidla můžou změnit z hodiny na hodinu a to, že jsem tu sice legálně teď neznamená, že se zítra neprobudím do jiného světa, kde se můj typ víza zrušil, změnil nebo stal zločinem. V Kalifornii byste si jinak tolik nevšimli, že se něco děje jinde v USA. Ale ani tady nezůstanete nezasažení. Jako cizinec třeba v národním parku zaplatíte za vstup o 100 dolarů více, než američan (za jednorázový vstup je to typicky kolem 35 dolarů za auto, takže za auto s cizinci 135, za celoroční pass do národních parků je to pak 80 dolarů pro američany, a 250 dolarů pro cizince). Taky na tu kartičku nově místo obrázk...

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...

    Protože my imigranti si aktuálně nemůžeme vůbec na nic stěžovat, rozhodla jsem se napsat tentokrát příspěvek na téma poněkud domácího charakteru. Nemůžu samozřejmě mluvit obecně, vycházím ze své omezené zkušenosti s nájemními byty v Bay area v Kalifornii. Ale vypozorovala jsem několik odlišností mezi českými domácnostmi a těmi americkými, které ale ovlivňují i uvažování a plánování domácího fungování. Praní - především mít doma pračku je považováno za svého způsobu luxus. Začíná to být běžné až u bytů s vyššími cenami nájmu, případně v domech. Jinak mají bytové domy většinou prádelnu (v lepším případě), nebo si chodíte prát do prádelny veřejné (v tom horším případě). Zásadní je ale i všudypřítomná sušička - ještě jsem neviděla, že by někde pračka nebyla doprovozená sušičkou. Naopak vůbec neexistují sušáky, protože prostě nikdo prádlo nesuší na šňůře nebo sušáku. Jak se tím mění přemýšlení o praní? Naprosto! Neuvažujete o praní s předstihem několika dní, aby vám to stihlo u...

    Takový sport pro elity... Měla jsem vždycky dojem, že golf hrají jen zbohatlíci a miliardáři. Ale kamarádka mě už delší dobu přesvědčovala ať to taky zkusím. Že můžeme jít jen na odpaliště, driving range, česky údajně cvičná louka, a že za to nic nedám. Těsně po svých narozeninách jsem se cítila dobrodružně, tak jsem si řekla, že proč ne. Hole mi nabídla k půjčení kamarádka, řekla, ať prostě akorát přijedu na golfové hřiště a že nic nepotřebuju. Ok. Po příjezdu jsem zakoupila rukavičku, jejíž smysl sice úplně neznám, ale pochopila jsem, že je nutnou součástí vybavení. Jenže v tu chvíli jsem se dozvěděla, že s kamarády nejdeme na cvičiště, ale rovnou na bojiště - tedy na golfové hřiště. Překvapění se mísilo s nadšením a já si řekla, že to teda zkusím. No musím říct, že už jsem začala chápat, proč lidi golf baví. Dobře se při tom vyčistí hlava a je to zábava. Asi to není moc ekologické, udržovat zelený trávník a celé hřiště v topu. Ale mezi odpočinkovými kratochvílemi se to ...

 No nebudu lhát, situace se nezlepšila. Spíš se setrvale zhoršuje.   - podle hesla, že když se kácí les, padají třísky, se teď boří celé systémy. Akorát to není pár třísek, spíš jakoby někdo pokácel les, který bránil padání lavin na vesnici a teď padá jedna za druhou. - jsou zavedené seznamy "nedoporučených" slov. Které když použijete v grantu, tak je automaticky vyřazený a ano, kontrolor ho pak může vrátit zpět do hry, ovšem to na sebe musí chtít vzít odpovědnost za to, že je grant skutečně ideologicky v pořádku. Mezi problémová slova patří třeba i "žena" apod. Asi je tedy nutné vytvořit newspeak - administrativa nově vyhošťuje i lidi s platnými doklady jako s vízy nebo zelenou kartou. Co je ještě horší - ignoruje i rozhodnutí soudu, které ve více případech vystavili předběžná opatření, aby se zabránilo nevratným škodám, ale úřady konaly dál, jakoby se nechumelilo. Soudci navíc čelí obrovskému nátlaku, kdy proti nim Musk i Trump štvou lidi, svoje fanoušky, a chtějí...

  Minulý týden jsem cítila první zemětřesení. První v Kalifornii, první v životě. Pro zkušené to asi nebylo nic velkého. Pocit to byl asi jako kdyby člověk byl na člunu na moři a hýbaly se s ním vlny. Ale pro mě to byl úplně nový zážitek, který jsem do teď nikdy neměla. Jistoty pevné země najednou nebyly tak jisté. Byla jsem ráda, že to bylo jen jedno a "slabé", obtížně se mi představuje, jak člověk prožívá ty opravdu velké otřesy. V Bay area je kromě slavného zlomu San Andreas ještě i mnoho dalších zlomů, viz obrázek od USGS. Tentokrát se otřásl ten žlutý, poblíž Hayward. My jsme od něj přes záliv. Jak ale vidíte na mapce, je i zelený zlom - San Andreas, který je nejblíž a to je trochu děsivé. Větší vrásky nám sice aktuálně přidává administrativa a financování vědy v USA, nicméně zemětřesení jsou taková připomínka, že prostě žiju v oblasti, kde se nedají vyloučit ani ty velké přírodní události. Součástí školení na univerzitě je i školení, jak si při zemětřesení počínat. Budo...

  Článek obsahuje popis aktuální situace v americké vědě. Osobní dojmy jsou na konci, tak klidně můžete skočit tam, anebo tuhle depresi přeskočit celou. Po inauguraci Trumpa se začaly dít věci rychlostí, kterou nečekali ani největší pesimisté. Už během pár hodin přestala fungovat stránka informující američanky o jejich reprodukčních právech. Ale co nás vě vědě a výzkumu zasáhlo nejvíc, byly postupné kroky proti vědeckým a odborným institucím. Začalo to náhubkovým nařízením, kdy organizace jako CDC (Center for Disease Control - Středisko pro prevenci a kontrolu nemocí), NIH (National Institutes of Health - něco mezi Akademií věd a grantovou agenturou), FDA (Food and Drug Administration - dozoruje například klinické testování léčiv) atd. mají zakázáno komunikovat s veřejností bez explicitního souhlasu Bílého domu. Můžeme si to teda představit tak, jakoby vám nemohla třeba hygiena říct, že se šíří nakažlivá nemoc, pokud by to neschválil premiér. Vzhledem k tomu, že se jedná o otázky z...

  Jedenácté září je asi poslední téma v pořadí, které by mě napadlo jako vhodné pro vytvoření muzikálu. Když mi tedy kamarád řekl, že Come from away je nejlepší muzikál, který kdy viděl, docela jsem pochybovala. Pochybovala jsem, že by to mohl být dobrý muzikál, ale taky i trochu o tom, že by američani zkousli muzikál o něčem tak traumatickém. Ale když vyrazil tenhle muzikál na tour a měl i zastávku v San Jose (ze Stanfordu stejně daleko jako do San Francisca), tak jsem neváhala a musela koupit lístky. Vyrazily jsme s dobrou kamarádkou, američankou. Ta se nechala prostě jen zlákat na muzikál a doporučení kamaráda, ale vyšlo najevo, že se ani nepodívala, o čem muzikál je. Trochu mi zatrnulo a došlo, že to může taky dopadnout pořádným fiaskem. Američani, a zvlášť ti na východ od Rocky Mountains, jsou totiž na jedenácté září z pochopitelných důvodů dost citliví. A jak vyšlo později najevo, tatínek té kamarádky byl dokonce ten den v letadle ve vzduchu. No nebudu vás napínat. Muzikál by...

  Nedávno jsem vyrazila s Američany kempovat. Byl to zajímavý zážitek, zjevně se tu provádí velmi různorodé typy kempování. Já znám z Čech víceméně takové to vodácké, se spaním na pěnových karimatkách, opíkáním špekáčků atd. anebo podobně i na Korsice, když jsme chtěli ušetřit za ubytování. Tam se jen špekáčky vymění za korsické sýry, bagety a víno. V Kalifornii to ale nejspíš chodí jinak. Místo na táboření bylo třeba dopředu rezervovat, na danou lokaci je to typicky třeba udělat i šest měsíců dopředu, pokud máte zájem o konkrétní datum. To ale vede k tomu, že lidé často rezervují a pak nemůžou jet a ruší to na poslední chvíli. Takže se můžete zapsat i na maillist, kde vám v případě takového zrušení rezervace dají vědět a vy můžete vyrazit. Samozřejmě ale musíte být víc flexibilní a brát, co je. Jak takové tábořící místo v přírodní rezervaci vypadá? No je po americku kus větší, než bychom si představili z vodáckých tábořišť u Vltavy. Každé místo má svoje parkovací místa, a spoustu ...

  Někdy přemýšlím, jak si lidé představují vědeckou práci. Asi je to z vnějšku složité. Pro nás biology je ještě aspoň trochu představitelné, že děláme experimenty v laboratoři v bílých pláštích atd. Trochu zklamáním by asi bylo, že já, ač bioložka, s myšmi moc nepracuju. Věnuju se spíš buňkám, enzymům atd. Slušná část práce je ale plánování experimentů, čtení nejnovější literatury, vyhodnocování výsledků, příprava dat k publikaci, psaní grantů a reportů a další počítačová práce. No a někdy se vyrazí i na vědeckou konferenci, abychom sdíleli aktuální zjištění, navazovali spolupráce a hledali cesty, jak v projektech dál. Cestování na konference zní rozhodně jako větší zábava, než o jakou ve skutečnosti jde. Jakmile se obrousí novota cestování, stane se z něj spíš vyčerpávající žrout času. Na konferencích typicky není mnoho času na nic jiného, než na práci. Takže klidně můžete být na nejnádhernějším místě na světě, ale moc z něj neuvidíte, protože budete zavření v konferenční hale od...

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...

  O Valentýnu se v Čechách často mluví jako o komerčním americkém svátku, a kdekdo se proti němu vymezuje. Vždyť máme přece první máj a rozkvetlé třešně! Nicméně i tak jsem byla zvědavá, jak se Valentýn slaví v USA. Loni jsem ho tak trochu prošvihla, tak to bylo třeba napravit a utřídit si pozorování. Klasické slavení Valentýna je v párech. To je asi ta klasika, která dorazila i do Čech. Že letos vyšel na středu věcem nepomohlo, ale i tak se dala aspoň nějaká romantická večeře zvládnout. Dávají se dárky apod. Už několik týdnů před samotným svátkem spolehlivě rozpoznáte, že se blíží, podle obrovského nárůstu růžovosti při vstupu do každého supermarketu. Můžete si vybrat ze všemožných pugétů, bonbonier a dalších dárků pro svou drahou polovičku. O čem se ale v Evropě tolik nemluví jsou další dvě možnosti oslavy Valentýna. Jedno je Galentine's = od slova gals (holky, kámošky). Pokud zrovna nejste v páru, nebo z nějakého důvodu nemůžete trávit čas společně, můžete se ocitnout právě na t...

  Následující příspěvek nejspíš bude mít následky. Třeba že mi Česká republika sebere občanství nebo tak něco. Ale považuji za nutné se vyjádřit k otázce piva. Já vím, já vím. To české je nejlepší. Nebooo? Navzdory odsudkům o tom, že americké pivo je břečka a že se nedá pít, je člověk příjemně překvapený. V Kalifornii je spousta mikro i středně velkých pivovarů, které vaří skvělé pivo všech možných typů. Od ležáku, přes IPA, stouty, kyseláče atd atp. Pivních hospod, které čepují klidně dvacet různých piv tu je všude habaděj. Moje nejoblíbenější jsou v Rose and Crown v Palo Altu a Barebottle Brewing Company nebo Dutch Goose v Menlo Park. Jsou to takové ty správné pivní hospody, kde se našinec bude cítit jako doma. S pitím piva je ale v USA spojených několik zvláštností. Sice si můžete kupovat pivo po sklenicích (nejčastěji o něco menších než náš půllitr), ale výrazně běžnější je pít pivo po džbánech, anglicky pitchers. Jeden džbán je typicky něco jako čtyři sklenice piva. Češky a če...

V Americe se na sousedství dbá. Lidé se o své domy typicky starají a všechno tu vypadá úhledně a uklizeně. Popelnice jsou typicky schované za dřevěnými plůtky, aby nehyzdily okolí, a vytahují se jen, když mají přijet popeláři. Na ulicích se neválí odpadky a listí je pravidelně odklízeno a ulice čištěné. Vše vypadá malebně. Je třeba samozřejmě říct, že je to důsledek toho, že bydlím v bohaté oblasti, kde si lidi za domy připlácí i proto, že je to tu tak malebné a pak zase nechtějí, aby hodnota jejich domů klesla, tak tu malebnost udržují. Existuje ale celý nový vesmír sousedské pospolitosti. A tím je aplikace Nextdoor. Ještě do ní pronikám, ale stručně - aplikace podle vašeho ZIP code, tedy PSČ, ví, kde bydlíte, a tím pádem vás zařadí do vašeho sousedství. Se sousedy pak můžete virtuálně chatovat o všem možném. Je to strašně fascinující sonda jak do uvažování lidí, tak do toho, co považují za zásadní nebo problémové. A taky do toho, co tu v Americe vyvolává pozornost nebo dokonce pozdvi...

    Po dlouhém odhodlávání mi nezbylo nic jiného, než absolvovat zkušební jízdu, abych svůj prozatimní řidičák přetavila v trvalý plnohodnotný. Kamarádku několikrát vyhodili, tak jsem si vůbec nebyla jistá, jak to bude probíhat. Navíc to bylo už nějaký pátek, co jsem dělala český řidičák a pomatuju si z toho akorát kupu stresu. Ale blížil se konec pojištění i nejzazší doby, co člověk může řídit se zahraničním řidičákem a tak nebylo na výběr. Na zkušební jízdu musíte přijet s někým, kdo je v Kalifornii licencovaným řidičem. Částečně je to proto, že jízdu absolvujete ve svém autě, ale s prozatimním řidičákem nemůžete technicky vzato řídit sami bez doprovodu. Částečně tam ale trochu cítím takové to starosvětské představení nového řidiče státu a uvedení do společnosti licencovaných. Ale asi si to tam jen romanticky dokresluju. Se mnou jel kamarád, a já to pak zas někomu jinému vrátím, takhle si tu tu pomoc předáváme. Na začátku zkoušky se člověk nahlásí a pak absolvuje v zaparkova...

  Jednou ročně se aspoň v USA na univerzitách slaví National postdoc appreciation week. Připadá na září a loni jsem přiletěla akorát, když probíhal. Jeden problém byl, že jsem o něm ani nevěděla, druhý, že jsem odpadla s covidem. Letos jsem ale byla rozhodnutá si ho pořádně užít. Co to vlastně je? Slaví se tuším od roku 2009 a je to jeden týden v roce, kdy se oslavují postdoci. Univerzity se snaží poděkovat za náročnou práci a dát najevo, že si jí váží. Uštěpační mluvkové by jistě řekli, že by to snad bylo fajn dávat najevo i těch dalších 51 měsíců v roce, ale tím si nenecháme zkazit náladu. Jak to tedy probíhalo tady? Každý den probíhalo několik akcí, kde jste mohli dostat kafe, zmrlinu apod. zdarma. Hm. Byl taky organizovaný piknik pro postdocy. To vypadalo tak, že bylo jídlo i pití zdarma, ano, Americe navzdory včetně alkoholu. Po americku ale nalívali jen takové půlskleničky a hlavně ve vytyčeném čtverci trávníku, který byl ohraničený improvizovanými zátarasy. Předpokládám, že ...

    Tak je to oficiální. Už jsem v Kalifornii celý rok! Bylo to nejtěžší rozhodnutí mýho života. Když jsem z Prahy odlítala, byla jsem plná obav, netušila, bolelo mě zlomený srdce a netušila jsem, jestli jsem neudělala obrovskou chybu. Někde hluboko pod těma rozjitřenýma emocema jsem se těšila, ale nebudu lhát, ten odlet byl fakt těžký. Stejně tak i začátky nebyly snadné, i když mi to v tu chvíli asi nedocházelo. Všechno jsem to prožila až s odstupem měsíců zpětně. Po roce se na to dívám jako na rozhodnutí, kterým jsem změnila svůj život, ale hlavně, kterým jsem změnila sama sebe. Amerika mi dává prostor dozrát způsobem, který bych v Evropě hledala asi těžko. A to jako vědkyně, ale hlavně jako člověk. Neumím úplně vystihnout, jestli je to menším tlakem okolí, větším respektem mezi lidmi navzájem, nebo prostě tím, že jsem tu v de facto takovém výběhu pro extrémně chytré lidi, kteří každý mají něco za sebou a něco před sebou. Velký faktor je určitě to, že se tu prostě o sebe mus...