Skip to main content

Epizoda 54 - v USA k lékaři

 

 
 

No a jak se v USA řeší akutní zranění? Když máte pojištění - jdete k doktorovi. Když ho nemáte, tak asi doufáte, že to přejde.

Já mám naštěstí pojištění a to ještě k tomu dobré. Ovšem první krok je přiznat si, že k doktorovi skutečně potřebujete. Koleno oteklé tak, že nejde ohnout, a ukrutná bolest ovšem nakonec přesvědčily i mě a začala jsem tušit, že to asi nebude jenom naražené.

První krok byla videonávštěva express care. To je asi docela unikátní typ péče, kterou máme v rámci univerzitního pojištění. Není to pohotovost, ale mají termíny stejný den. Dají se absolvovat i osobně, ale přes videopohovor je to často snazší. Pro vás i pro ně. A na testy vás stejně typicky pošlou na jiné pracoviště. Mně se takhle povedlo získat termín hned na neděli večer po sobotním zranění. Podmínka ale je, že člověk musí být v Kalifornii a ne v jiném státě USA a to i když se připojuje vzdáleně.

Hned na videohovoru mi doktorka podle popisu vysvětlila, že to není dobré a poslala mě na rentgen a magnetickou rezonanci. Tady se hodně promítlo, jaké mám pojištění. Většina pojištění bez předchozího vyhodnoceného rentgenu neproplatí magnetickou rezonanci. A navíc si jí musíte nechat dopředu schválit pojišťovnou, což trvá několik dní až týdnů. V mém případě ale pojištění nevyžadovalo schválit rezonanci dopředu a protože jim na pondělí vypadl pacient, mohla jsem jít rovnou. Vyšetření na magnetické rezonanci má ale spoluúčast (anglicky copay), takže jsem byla rázem o 200 dolarů lehčí.

Díky kamarádce radioložce (díky Anni!!!) jsem se ještě ten večer dozvěděla výsledky. Přetržený vaz v koleni plus bambilion dalších problémů. Hojení nadlouho, nejspíš operace, pokud se člověk chce vrátit k plné funkci.

Následně jsem se musela objednat na ortopedii k chirurgovi. Tam bylo složité se dostat. Vysvětlili mi, že musí mít nejřív plný popis z magnetické rezonance, než mě objednají. Doktoři se prý musí rozhodnout, jestli můj případ vůbec vezmou. Nakonec se zjevně rozhodli, že na mém koleni bude spousta zábavy, a tak mě objednali.

Chirurg je na hierarchickém žebříčku lékařského personálu zjevně vysoko. S ním samotným jsem mluvila asi deset minut, mluvil hrozně rychle a brzo bylo po všem. Předcházela tomu ale dlouhá konverzace s jeho asistentem a také z atestovanou lékařkou z jeho týmu. Závěr byl ale jednoznačný - čeká mě operace. Na tu mě byli ochotní objednat i hned za deset dní, ale z různých důvodů jsem to nakonec odložila a čeká mě brzo. Tak snad to dobře dopadne!

Všeho všudy to stálo cca 350 dolarů na poplatcích za lékařské konzultace a za zmiňovanou spoluúčast na rezonanci. Plus dalších 100 dolarů, které mě nechali zaplatit a mají mi to vrátit, ale už se o to přetahujeme měsíc. Mohlo by to být horší. Na reálném vyúčtování toho, co by péče stála bez pojištění, jsou výrazně větší částky jako třeba kolem 12000 dolarů za magnetickou rezonanci atd. Z toho se člověku protočí panenky a zrychlí tep.

Comments

Popular posts from this blog

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...

Epizoda 51 - odliv lidí z akademie, zelené karty

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...

Epizoda 49 - jak jsem šla na golf

    Takový sport pro elity... Měla jsem vždycky dojem, že golf hrají jen zbohatlíci a miliardáři. Ale kamarádka mě už delší dobu přesvědčovala ať to taky zkusím. Že můžeme jít jen na odpaliště, driving range, česky údajně cvičná louka, a že za to nic nedám. Těsně po svých narozeninách jsem se cítila dobrodružně, tak jsem si řekla, že proč ne. Hole mi nabídla k půjčení kamarádka, řekla, ať prostě akorát přijedu na golfové hřiště a že nic nepotřebuju. Ok. Po příjezdu jsem zakoupila rukavičku, jejíž smysl sice úplně neznám, ale pochopila jsem, že je nutnou součástí vybavení. Jenže v tu chvíli jsem se dozvěděla, že s kamarády nejdeme na cvičiště, ale rovnou na bojiště - tedy na golfové hřiště. Překvapění se mísilo s nadšením a já si řekla, že to teda zkusím. No musím říct, že už jsem začala chápat, proč lidi golf baví. Dobře se při tom vyčistí hlava a je to zábava. Asi to není moc ekologické, udržovat zelený trávník a celé hřiště v topu. Ale mezi odpočinkovými kratochvílemi se to ...