Takový sport pro elity... Měla jsem vždycky dojem, že golf hrají jen zbohatlíci a miliardáři. Ale kamarádka mě už delší dobu přesvědčovala ať to taky zkusím. Že můžeme jít jen na odpaliště, driving range, česky údajně cvičná louka, a že za to nic nedám.
Těsně po svých narozeninách jsem se cítila dobrodružně, tak jsem si řekla, že proč ne. Hole mi nabídla k půjčení kamarádka, řekla, ať prostě akorát přijedu na golfové hřiště a že nic nepotřebuju. Ok.
Po příjezdu jsem zakoupila rukavičku, jejíž smysl sice úplně neznám, ale pochopila jsem, že je nutnou součástí vybavení. Jenže v tu chvíli jsem se dozvěděla, že s kamarády nejdeme na cvičiště, ale rovnou na bojiště - tedy na golfové hřiště. Překvapění se mísilo s nadšením a já si řekla, že to teda zkusím. No musím říct, že už jsem začala chápat, proč lidi golf baví. Dobře se při tom vyčistí hlava a je to zábava. Asi to není moc ekologické, udržovat zelený trávník a celé hřiště v topu. Ale mezi odpočinkovými kratochvílemi se to u mě okamžitě zařadilo na přední pozice.
Od té první hry jsem golf hrála už třikrát a dokonce mě to nadchlo tak, že jsem si pořídila svoje vlastní golfové hole. A než skočíte k závěru, že je ze mě nějaký zbohatlík - ne, pořád nás univerzita platí stejně špatně... Dokonce pořád hrozí, že nás nebude platit vůbec, jestli se Trump špatně vyspí. Ale golf není překvapivě tak nákladný koníček, jak jsem si myslela. Aspoň v americkém kontextu.
Za hru zaplatíte podobně jako za lekci jógy nebo třeba tři piva v hospodě. Vlastní hole jsem koupila z druhé ruky, přes univerzitní nástěnku. Měla jsem kliku, neb mi k plné sadě holí prodávající přibalil i hromadu golfových míčků a tees (taková ta stopka, na kterou položíte míček při odpalu, aby byl výš než tráva). A tak jsem teď plně vybavená a skoro bych někoho mohla zmást natolik, aby mě považoval za golfistku. Ovšem jen do momentu, než začnu hrát.
Comments
Post a Comment