Epizoda 41 - Galentine's - Valentine's

 

O Valentýnu se v Čechách často mluví jako o komerčním americkém svátku, a kdekdo se proti němu vymezuje. Vždyť máme přece první máj a rozkvetlé třešně! Nicméně i tak jsem byla zvědavá, jak se Valentýn slaví v USA. Loni jsem ho tak trochu prošvihla, tak to bylo třeba napravit a utřídit si pozorování.

Klasické slavení Valentýna je v párech. To je asi ta klasika, která dorazila i do Čech. Že letos vyšel na středu věcem nepomohlo, ale i tak se dala aspoň nějaká romantická večeře zvládnout. Dávají se dárky apod. Už několik týdnů před samotným svátkem spolehlivě rozpoznáte, že se blíží, podle obrovského nárůstu růžovosti při vstupu do každého supermarketu. Můžete si vybrat ze všemožných pugétů, bonbonier a dalších dárků pro svou drahou polovičku.

O čem se ale v Evropě tolik nemluví jsou další dvě možnosti oslavy Valentýna. Jedno je Galentine's = od slova gals (holky, kámošky). Pokud zrovna nejste v páru, nebo z nějakého důvodu nemůžete trávit čas společně, můžete se ocitnout právě na takové party a oslavit s kamarádkami. Pije se růžové víno, peče se pizza ve tvaru srdce, případně sušenky (samozřejmě opět do srdíček). Je to docela fajn způsob, jak se vyhnout valentýnské depce, pokud byste ji náhodou cítili, a strávit čas s lidmi, které máte rádi.

A poslední možnost slavení je moje asi nejmilejší - prostě jen ocenění skvělých lidí okolo vás maličkou pozorností. Američani na to mají dokonce takové předtištěné malé kartičky, na které doplníte od koho pro koho je valentýnské přání určené. A často je v přáníčku kapsička tak akorát na jeden kousek nějaké čokolády. Od kolegů v práci jsem tak dostala takových přáníček několik, s čokoládovou pralinkou vevnitř. Jeden kolega taky upekl citronové sušenky s růžovou polevou. Je to maličkost, ale je hrozně fajn se navzájem potěšit.

Celkově v mém okruhu mi přišel Valentýn výrazně míň o nějaké komerci, ale výrazně víc o vzájemném ocenění se a vyjádření radosti, že se máme navzájem ve svých životech. Jasně, někdo argumentuje, že je to umělé datum a že to přece nemá být na povel. Jenže ruku na srdce, jak často se doopravdy oceníme, když nám to nic nepřipomíná? Možná je fajn mít nějaké datum, kdy se prostě jen zamyslíme nad tím, koho máme rádi a vyjádříme to. A za mě to klidně může být jak 14.2., tak 1.5.:)