Skip to main content

Epizoda 46 - život v Trumpistánu

 

Článek obsahuje popis aktuální situace v americké vědě. Osobní dojmy jsou na konci, tak klidně můžete skočit tam, anebo tuhle depresi přeskočit celou.

Po inauguraci Trumpa se začaly dít věci rychlostí, kterou nečekali ani největší pesimisté. Už během pár hodin přestala fungovat stránka informující američanky o jejich reprodukčních právech. Ale co nás vě vědě a výzkumu zasáhlo nejvíc, byly postupné kroky proti vědeckým a odborným institucím. Začalo to náhubkovým nařízením, kdy organizace jako CDC (Center for Disease Control - Středisko pro prevenci a kontrolu nemocí), NIH (National Institutes of Health - něco mezi Akademií věd a grantovou agenturou), FDA (Food and Drug Administration - dozoruje například klinické testování léčiv) atd. mají zakázáno komunikovat s veřejností bez explicitního souhlasu Bílého domu. Můžeme si to teda představit tak, jakoby vám nemohla třeba hygiena říct, že se šíří nakažlivá nemoc, pokud by to neschválil premiér. Vzhledem k tomu, že se jedná o otázky zdraví i bezpečnosti, je přitom naprosto zásadní, aby nebyly politizované a aby lidé mohli věřit výstupům, které daná odborná organizace prezentuje. V současném nastavení nemůžeme věřit, že informace nebyly například pozměněné tak, aby to politikům víc vyhovovalo (pokud je vůbec možné je publikovat).

Už záhy vše pokračovalo dalším stupněm - NIH dostalo nařízení, že musí zrušit všechny pořádané akce, pracovní cesty, atd. a to s okamžitou platností. V praxi tedy lidi akorát přicházeli na školení, kde jim bylo oznámeno pět minut před začátkem, že mají místo toho jít domů. Co je ale ještě děsivější, i když to má na první pohled méně akutní dopad, je, že se zrušily hodnotící panely na grantové žádosti. NIH totiž rozhoduje o grantových žádostech pro obrovský kus výzkumu, obzvlášť v biologických a medicínských vědách. Po zhodnocení žádostí se sejdou právě ty hodnotící panely, kde se dají hodnocení dohromady a rozhodne se, kdo grant dostane a kdo ne. Bez toho tedy peníze nepřitečou nikam. V panelech jsou pak často velmi zaneprázdnění lidé, kteří si účast na hodnocení plánují měsíce dopředu. I kdyby se tedy rozhodlo, že hodnocení může zas pokračovat, trvalo by několik měsíců napravit škody. Akademické laborky ale často žijí od grantu ke grantu. Propouštění je tady taky flexibilnější, takže klidně může kvůli tomu šéf propustit většinu laborky, protože prostě nemá, jak je zaplatit a to i když by se jednalo o zpožení pár měsíců. Ztrácí se tím pak získane know how a trvá ještě delší čas najmout a vytrénovat nové lidi, aby se projekt vrátil do původních kolejí.

USA také vystoupily z mezinárodních organizací, takže třeba WHO, Světové zdravotnické organizace. A i když technicky vzato teď běží výpovědní doba, dostali v CDC zákaz sdílet jakékoliv informace s WHO. Takže nemoc šířená v USA bude utajená i před odborníky z WHO. Zároveň také USA přestaly podporovat dostupnost levných léků např.proti HIV nebo malárii v rozvojových zemích. Jasně, nemají tu povinnost, ale když s tím přestali, povede to ke snazšímu šíření nemocí globálně a tím padem i do USA. Protože v globálním světě nemoci nezůstávají jen na jednom místě, jak ostatně minimálně od roku 2020 všichni víme.

Poslední nařízení o zastavení všech federálních peněz nejen na výzkum, ale i třeba obědy do škol, podporu chudých poukázkami na jídlo (food stamps, to tady lidé dostávájí aby nepoužili nějaké dávky na jiné věci než jídlo), azylové domy, stipendia pro chudé děti apod. To nakonec nejdřív soud odložil, aby to mohl prošetřit, a Bílý dům to pak vzal zpět. Legálně totiž prezident nemůže zarazit peníze, které už odsouhlasil Kongres. Ale zkusil to. Situace ale teda zůstává nejistá a mění se den ode dne.

Instituce aktuálně připravují seznamy toho, které projekty se dotýkají například studia změny klimatu a zdrojů energie, ženského zdraví, imigrace (nebo by z nich mohli imigranti profitovat), nebo zahrnují podporu diverzity, rovnosti, inkluze a přístupnosti (DEIA). Není řečené, co je účelem, ale není složité si spočítat, že když se váš projekt dostane na takový black list, je horkým kandidátem na zrušení.

Jak tohle neseme lidsky?

Je to těžký. Já sice zkoumám chronická onemocnění střev, ale zbytek laborky se věnuje infekčním nemocem, na který má nová administrativa trochu pifku. Není teda vůbec jasné, jestli za pár měsíců lab bude stále fungovat. Může se taky stát, že Bílý dům přijde na nějakou kličku, jak už schválené granty zarazit/zrušit. Univerzita to nejspíš pak zažaluje, ale i tak to bude trvat a peníze můžou být celou dobu zmražené. A nejspíš by pak nás postdocy propustili. Ze dne na den bych tak mohla být bez práce a s nutností během 30ti dnů opustit zemi. Obtížně se pak plánuje, co s výzkumem, ale i osobním životem, když nevíte dne ani hodiny. Je to hodně vyčerpávájící a schopnost soustředit se na práci samotnou klesá. Nejvíc mě na tom mrzí, že americká věda je skvělá hlavně kvůli těm extrémně schopným a kreativním lidem. Útoky do vědy se ve finále projeví úpadkem postavení USA ve světě, jen to bude chvíli trvat.

Kolegové, zvlášť američani, začali posílat životopisy a cizinci zvažují odchod. Někteří hledají cesty, jak s partnery vyřešit situaci tak, aby aspoň jeden z nich nepřišli o práci a mohli zaplatit nájem. Biotechnologické firmy se taky bojí, protože výzkum v USA je samozřejmě jedním z jejich odbytišť a zastavení financování na ně taky bude mít dopad. Je tedy i míň pracovních příležitostí mimo vědu. A celkově ta míra nejistoty působí na všechno od toho, že si ráno přelijete hrnek s kafem, jak se na to neoustředíte, po to, že nevíte, kde budete za týden žít.

Comments

Popular posts from this blog

Epizoda 41 - Galentine's - Valentine's

  O Valentýnu se v Čechách často mluví jako o komerčním americkém svátku, a kdekdo se proti němu vymezuje. Vždyť máme přece první máj a rozkvetlé třešně! Nicméně i tak jsem byla zvědavá, jak se Valentýn slaví v USA. Loni jsem ho tak trochu prošvihla, tak to bylo třeba napravit a utřídit si pozorování. Klasické slavení Valentýna je v párech. To je asi ta klasika, která dorazila i do Čech. Že letos vyšel na středu věcem nepomohlo, ale i tak se dala aspoň nějaká romantická večeře zvládnout. Dávají se dárky apod. Už několik týdnů před samotným svátkem spolehlivě rozpoznáte, že se blíží, podle obrovského nárůstu růžovosti při vstupu do každého supermarketu. Můžete si vybrat ze všemožných pugétů, bonbonier a dalších dárků pro svou drahou polovičku. O čem se ale v Evropě tolik nemluví jsou další dvě možnosti oslavy Valentýna. Jedno je Galentine's = od slova gals (holky, kámošky). Pokud zrovna nejste v páru, nebo z nějakého důvodu nemůžete trávit čas společně, můžete se ocitnout právě na t...

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...

Epizoda 44 - kempování

  Nedávno jsem vyrazila s Američany kempovat. Byl to zajímavý zážitek, zjevně se tu provádí velmi různorodé typy kempování. Já znám z Čech víceméně takové to vodácké, se spaním na pěnových karimatkách, opíkáním špekáčků atd. anebo podobně i na Korsice, když jsme chtěli ušetřit za ubytování. Tam se jen špekáčky vymění za korsické sýry, bagety a víno. V Kalifornii to ale nejspíš chodí jinak. Místo na táboření bylo třeba dopředu rezervovat, na danou lokaci je to typicky třeba udělat i šest měsíců dopředu, pokud máte zájem o konkrétní datum. To ale vede k tomu, že lidé často rezervují a pak nemůžou jet a ruší to na poslední chvíli. Takže se můžete zapsat i na maillist, kde vám v případě takového zrušení rezervace dají vědět a vy můžete vyrazit. Samozřejmě ale musíte být víc flexibilní a brát, co je. Jak takové tábořící místo v přírodní rezervaci vypadá? No je po americku kus větší, než bychom si představili z vodáckých tábořišť u Vltavy. Každé místo má svoje parkovací místa, a spoustu ...