Epizoda 44 - kempování

 

Nedávno jsem vyrazila s Američany kempovat. Byl to zajímavý zážitek, zjevně se tu provádí velmi různorodé typy kempování. Já znám z Čech víceméně takové to vodácké, se spaním na pěnových karimatkách, opíkáním špekáčků atd. anebo podobně i na Korsice, když jsme chtěli ušetřit za ubytování. Tam se jen špekáčky vymění za korsické sýry, bagety a víno. V Kalifornii to ale nejspíš chodí jinak.

Místo na táboření bylo třeba dopředu rezervovat, na danou lokaci je to typicky třeba udělat i šest měsíců dopředu, pokud máte zájem o konkrétní datum. To ale vede k tomu, že lidé často rezervují a pak nemůžou jet a ruší to na poslední chvíli. Takže se můžete zapsat i na maillist, kde vám v případě takového zrušení rezervace dají vědět a vy můžete vyrazit. Samozřejmě ale musíte být víc flexibilní a brát, co je.

Jak takové tábořící místo v přírodní rezervaci vypadá? No je po americku kus větší, než bychom si představili z vodáckých tábořišť u Vltavy. Každé místo má svoje parkovací místa, a spoustu prostoru okolo, takže nehrozí, že byste zakopli o sousedovic stan. Na tábořišti, kde jsme byli, byly splachovací záchody a sprchy, které pravidelně uklízela obsluha, ale taky i odpadkové kontejnery se speciální pojistkou proti medvědům.

Navzdory všeobecnému zákazu rozdělávat oheň kvůli rozšířenému suchu v Kalifornii to tady možné bylo, ovšem jen v na to připravených "fire pits", tedy takových relativně širokých barelech nebo jak to nazvat, které vymezovaly ohniště. Ohraničení sahalo asi do výše kolen, aby nehrozily odletující jiskry nějakým požárem. Na tábořišti se pak daly zakoupit už nasekaná polínka. Každé ohniště mělo do onoho barelu zabudovanou i jakousi mřížku, na které se dalo opíkat. Na to už byli moji kamarádi připravení a v litinové pánvi jsme pak na ohni pekli pizzu.

Ha! To jste nečekali, co? Tady se prostě to táboření jede ve vyšším levelu. Po pizze následoval ještě dezert (byla to vlastně oslava narozenin) a pak ještě druhý dezert v podobě smores. Nevím o tom, že bychom měli v ČR něco podobného. V zásadě na uhlících opečete marshmallow a pak ho sundáte mezi dvě sušenky s kouskem čokolády. Jak je marshmallow opečený, je uvnitř skoro tekutý a roztopí vám i tu čokoládu. A ty sušenky to zas umožňují dostat do formy jakéhosi sandwiche, aby se to snadno jedlo. Pokud to chcete vylepšit, tak můžete čokoládu nahradit třeba košíčkem s burákovým maslem (peanut butter cup) atd atp. Každý má pak svoji preferenci na to, jak moc mají být marshmallows opečené - někdo preferuje sotva ohřáté, někdo je de facto zapálí a nevadí jim ani vrstva spáleniny na povrchu. Smores jsou celá věda!

Každopádně tady byli na kempování poctivě připravení. Nespalo se na pěnových karimatkách, ale někteří měli dokonce nafukovací matrace, polštáře a peřiny. Každý měl svoji rozkládací židli, nebo spíš křesílko, které mělo v opěrce na ruce i držák na pití. Na drinky byly nachystané chladící boxy s ledem, protože pít cokoliv pokojové teploty je v Kalifornii nemyslitelné. Musí to být s ledem, nebo aspoň vychlazené, i když kempujete uprostřed divočiny a je vlna třicítek.

Samozřejmě popisuju takové kempování, kdy jsme všichni přijeli auty atd., existuje opačný extrém, kdy si všechno nesete na zádech a to pak vše vypadá dost jinak. Ale o tom zas jindy.