Moje Amerika

      No a jak se v USA řeší akutní zranění? Když máte pojištění - jdete k doktorovi. Když ho nemáte, tak asi doufáte, že to přejde. Já mám naštěstí pojištění a to ještě k tomu dobré. Ovšem první krok je přiznat si, že k doktorovi skutečně potřebujete. Koleno oteklé tak, že nejde ohnout, a ukrutná bolest ovšem nakonec přesvědčily i mě a začala jsem tušit, že to asi nebude jenom naražené. První krok byla videonávštěva express care. To je asi docela unikátní typ péče, kterou máme v rámci univerzitního pojištění. Není to pohotovost, ale mají termíny stejný den. Dají se absolvovat i osobně, ale přes videopohovor je to často snazší. Pro vás i pro ně. A na testy vás stejně typicky pošlou na jiné pracoviště. Mně se takhle povedlo získat termín hned na neděli večer po sobotním zranění. Podmínka ale je, že člověk musí být v Kalifornii a ne v jiném státě USA a to i když se připojuje vzdáleně. Hned na videohovoru mi doktorka podle popisu vysvětlila, že to není dobré a poslala mě na ...

  V Americe se lyžuje naprosto skvěle, pokud je tedy sníh. V Kalifornii bývá sucho a to se může podepsat i na lyžařské sezóně. Nicméně posledních několik let bylo ve znamení hojných srážek obzvlášť v zimě. A tím pádem na horách sněžilo. Lyžování ale není levná záležitost jako ostatně i všude jinde. V poměru k platu to ale je možná i levnější než v Čechách. Hodně záleží, jaký den v týdnu lyžujete (pondělky bývají výrazně levnější než soboty), jestli není prodloužený víkend (jako Martin Luther King Day nebo Presidents' Day) atd atp. Naopak třeba když byl Superbowl weekend, tak byly lístky na vlek levnější. Výrazně výhodnější je pořídit si seasonal pass. Ten se dá pořídit za cca 650 dolarů (Tahoe Local Pass). Co jsem se dívala tak sezónní jízdenka do Špindlu a dalších areálů je za cca 860 dolarů. Pokud ale kupujete jednorázové jízdenky, vyjde vás den lyžování v USA na cca 140-300 dolarů, což už je výrazně víc, než cca 70 dolarů za jednodenní lyžovačku v ČR. Plná nadšení z toho, že mi ...

Trochu nám to tu potemnělo, ale my imigranti si nemůžeme stěžovat. Doslova. Být bílá žena mi to tu usnadňuje, navzdory tomu, že nejsem američanka. Šance, že mě nekdo bude kontrolovat je malá. I tak to ale není příjemné, žít vlastně v permanentním stresu z toho, že se jednak může rozjet nějaké extenzivní kontrolování a zatýkání kohokoliv i tady v Kalifornii, jednak z toho, že se vlastně vízová pravidla můžou změnit z hodiny na hodinu a to, že jsem tu sice legálně teď neznamená, že se zítra neprobudím do jiného světa, kde se můj typ víza zrušil, změnil nebo stal zločinem. V Kalifornii byste si jinak tolik nevšimli, že se něco děje jinde v USA. Ale ani tady nezůstanete nezasažení. Jako cizinec třeba v národním parku zaplatíte za vstup o 100 dolarů více, než američan (za jednorázový vstup je to typicky kolem 35 dolarů za auto, takže za auto s cizinci 135, za celoroční pass do národních parků je to pak 80 dolarů pro američany, a 250 dolarů pro cizince). Taky na tu kartičku nově místo obrázk...

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...

    Protože my imigranti si aktuálně nemůžeme vůbec na nic stěžovat, rozhodla jsem se napsat tentokrát příspěvek na téma poněkud domácího charakteru. Nemůžu samozřejmě mluvit obecně, vycházím ze své omezené zkušenosti s nájemními byty v Bay area v Kalifornii. Ale vypozorovala jsem několik odlišností mezi českými domácnostmi a těmi americkými, které ale ovlivňují i uvažování a plánování domácího fungování. Praní - především mít doma pračku je považováno za svého způsobu luxus. Začíná to být běžné až u bytů s vyššími cenami nájmu, případně v domech. Jinak mají bytové domy většinou prádelnu (v lepším případě), nebo si chodíte prát do prádelny veřejné (v tom horším případě). Zásadní je ale i všudypřítomná sušička - ještě jsem neviděla, že by někde pračka nebyla doprovozená sušičkou. Naopak vůbec neexistují sušáky, protože prostě nikdo prádlo nesuší na šňůře nebo sušáku. Jak se tím mění přemýšlení o praní? Naprosto! Neuvažujete o praní s předstihem několika dní, aby vám to stihlo u...

    Takový sport pro elity... Měla jsem vždycky dojem, že golf hrají jen zbohatlíci a miliardáři. Ale kamarádka mě už delší dobu přesvědčovala ať to taky zkusím. Že můžeme jít jen na odpaliště, driving range, česky údajně cvičná louka, a že za to nic nedám. Těsně po svých narozeninách jsem se cítila dobrodružně, tak jsem si řekla, že proč ne. Hole mi nabídla k půjčení kamarádka, řekla, ať prostě akorát přijedu na golfové hřiště a že nic nepotřebuju. Ok. Po příjezdu jsem zakoupila rukavičku, jejíž smysl sice úplně neznám, ale pochopila jsem, že je nutnou součástí vybavení. Jenže v tu chvíli jsem se dozvěděla, že s kamarády nejdeme na cvičiště, ale rovnou na bojiště - tedy na golfové hřiště. Překvapění se mísilo s nadšením a já si řekla, že to teda zkusím. No musím říct, že už jsem začala chápat, proč lidi golf baví. Dobře se při tom vyčistí hlava a je to zábava. Asi to není moc ekologické, udržovat zelený trávník a celé hřiště v topu. Ale mezi odpočinkovými kratochvílemi se to ...