Minulý týden jsem cítila první zemětřesení. První v Kalifornii, první v životě. Pro zkušené to asi nebylo nic velkého. Pocit to byl asi jako kdyby člověk byl na člunu na moři a hýbaly se s ním vlny. Ale pro mě to byl úplně nový zážitek, který jsem do teď nikdy neměla. Jistoty pevné země najednou nebyly tak jisté. Byla jsem ráda, že to bylo jen jedno a "slabé", obtížně se mi představuje, jak člověk prožívá ty opravdu velké otřesy.
V Bay area je kromě slavného zlomu San Andreas ještě i mnoho dalších zlomů, viz obrázek od USGS. Tentokrát se otřásl ten žlutý, poblíž Hayward. My jsme od něj přes záliv. Jak ale vidíte na mapce, je i zelený zlom - San Andreas, který je nejblíž a to je trochu děsivé. Větší vrásky nám sice aktuálně přidává administrativa a financování vědy v USA, nicméně zemětřesení jsou taková připomínka, že prostě žiju v oblasti, kde se nedají vyloučit ani ty velké přírodní události.
Součástí školení na univerzitě je i školení, jak si při zemětřesení počínat. Budovy, zvlášť ty novější, jsou stavěné tak, aby otřesy vydržely. A při stěhování do mého současného bydliště mi paní domací ukazovala, kde je uzávěr plynu, abych ho při zemětřesení mohla zavřít. S tím, že tu není pevná půda pod nohama, se prostě tak nějak počítá.
Comments
Post a Comment