Po dlouhém odhodlávání mi nezbylo nic jiného, než absolvovat zkušební jízdu, abych svůj prozatimní řidičák přetavila v trvalý plnohodnotný. Kamarádku několikrát vyhodili, tak jsem si vůbec nebyla jistá, jak to bude probíhat. Navíc to bylo už nějaký pátek, co jsem dělala český řidičák a pomatuju si z toho akorát kupu stresu. Ale blížil se konec pojištění i nejzazší doby, co člověk může řídit se zahraničním řidičákem a tak nebylo na výběr.
Na zkušební jízdu musíte přijet s někým, kdo je v Kalifornii licencovaným řidičem. Částečně je to proto, že jízdu absolvujete ve svém autě, ale s prozatimním řidičákem nemůžete technicky vzato řídit sami bez doprovodu. Částečně tam ale trochu cítím takové to starosvětské představení nového řidiče státu a uvedení do společnosti licencovaných. Ale asi si to tam jen romanticky dokresluju. Se mnou jel kamarád, a já to pak zas někomu jinému vrátím, takhle si tu tu pomoc předáváme.
Na začátku zkoušky se člověk nahlásí a pak absolvuje v zaparkovaném autě ověření, že ví, kde jsou zrcátka, ruční brzda atd., ale taky že umí rukou signalizovat z okýnka auta doleva, doprava a zastavit. To si z české autoškoly nepomatuju, ale nebylo to zas tak náročné. Pak ale přišla samotná jízda. Standardně se jede menší okruh v okolí DMV (Department of Motor Vehicles, takový americký dopravní inspektorát) a někdy ke konci má člověk ukázat, že umí couvat rovně dozadu. Hned na první křižovatce jsem si ze samého demonstrování, jak si průběžne kontroluju zrcátka a okolní dopravu nevšimla, že mi naskočila zelená, až mě musela paní zkoušející upozornit. Pak jsme objeli pár bloků a k mému zděšení jsme se začali vracet zpět k DMV. Takže zkouška couvání neproběhla! V tu chvíli jsem už tušila, že jsem zkoušku neudělala, couvání by nepřeskočili. Kvůli bezpečnosti vám taky neřeknou, že jste propadli v průběhu, ale až po bezpečném návratu zpět.
Inu dojeli jsme na DMV a paní zkoušející mi říká - "jde vidět, že už nějakou dobu řídíš. No, ale byly tam nějaké chyby, na kterých bys měla zapracovat..." Krve by se ve mně nedořezal a já tušila, že to budu muset absolvovat znova. "No, ale jako samozřejmě, že jsi zkoušku udělala, gratuluju!" V tu chvíli jsem zažila příval obrovské radosti. Tak už asi jsem plnohodnotný dospělák i v Americe!
Na DMV vám pak dají takový legrační kus papíru, který tvrdí, že jste řidiči. A pak vám asi o týden později dorazí ta opravdová kartička poštou na vámi uvedenou adresu. Od teď mě v baru prozradí už jen můj východoevropský přízvuk, ne soustavné vytahování pasu.
Comments
Post a Comment