Moje Amerika

  Jak jsme slavili Den nezávislosti? Díky bohu nebylo třeba odrazit invazi mimozemšťanů, takže jsme mohli v klidu vše oslavit. S kamarády jsme zašli na vynikající korejské jídlo a vyrazili na koncert s ohňostrojem. Celá akce probíhala v amfiteatru poblíž a lístek na ni stál asi 30 dolarů. Dal se pořídit i levněji, ale pak jste si museli zajistit sezení sami na takovém plácku za sedačkami. Buď tedy donést židličky s sebou nebo deku, nebo si na místě pronajmout. My jsme ale byli pohodlní, a tak jsme si připlatili a měli to bez starostí. Čekala jsem trochu větší divočinu, ale bylo to velmi poklidné. Zaparkovali jsme asi 20 minut pěšky u Costco (místní Makro). Nejdřív jsem se divila, že mají 4.července otevřeno, ale ukázalo se, že nám jen spousta lidí ukradla nápad a jdou na stejnou akci jako my. Čím blíž k amfiteátru, tím větší dav lidí. I fronta ale probíhala po americku = velmi organizovaně. Předbíhání bylo minimálně, všichni se řadili do fronty. Jediný, kdo čas od času předběhl, byli a

  S odstupem přemýšlím, co bych si byla bývala přála, aby mi někdo poradil dopředu: - sbalit české koření - tady ho prodávají jen v obřích baleních a navíc některé druhy se špatně shání. Třeba takový kmín. Kmínem se tu rozumí spíš římský kmín a do chleba prostě potřebujete ten správný český. - zkontrolovat platnost dokladů - a ty, které brzo končí, radši vyměnit. - zajistit si přístup k datové schránce - a ověřit, že funguje. Sice jsem si ho před odletem zařídila, ale přihlašovala jsem se až v USA a nefungovalo mi to. - zkontrolovat platnost platebních karet - protože řešit výměnu na dálku není žádná sranda. - zažádat si o SSN dopředu online - člověk pak má 45 dní na dojití na pobočku a může to proces urychlit - být na sebe hodná - prvních pár měsíců je člověk zahlcený a neměl by od sebe čekat mnoho. - radši si připlatit za hezčí bydlení, první měsíce jsou těžké i tak a je fajn mít balzám na duši, když přijdete do hezkého domova - poohlédnout se dopředu po sportovních a jiných aktivitá