Epizoda 39 - sousedství

V Americe se na sousedství dbá. Lidé se o své domy typicky starají a všechno tu vypadá úhledně a uklizeně. Popelnice jsou typicky schované za dřevěnými plůtky, aby nehyzdily okolí, a vytahují se jen, když mají přijet popeláři. Na ulicích se neválí odpadky a listí je pravidelně odklízeno a ulice čištěné. Vše vypadá malebně. Je třeba samozřejmě říct, že je to důsledek toho, že bydlím v bohaté oblasti, kde si lidi za domy připlácí i proto, že je to tu tak malebné a pak zase nechtějí, aby hodnota jejich domů klesla, tak tu malebnost udržují.

Existuje ale celý nový vesmír sousedské pospolitosti. A tím je aplikace Nextdoor. Ještě do ní pronikám, ale stručně - aplikace podle vašeho ZIP code, tedy PSČ, ví, kde bydlíte, a tím pádem vás zařadí do vašeho sousedství. Se sousedy pak můžete virtuálně chatovat o všem možném. Je to strašně fascinující sonda jak do uvažování lidí, tak do toho, co považují za zásadní nebo problémové. A taky do toho, co tu v Americe vyvolává pozornost nebo dokonce pozdvižení.

Najdete tam úplnou všehochuť. Od ztracené kočky nebo doporučení na stavební firmu, po stěžování si, že někdo neuklidil po svém psovi, nebo informace, kde se stalo přepadení obchodu apod. Co mě ale hodně zaujalo je řešení nespokojenosti se sousedy. Např. na konci mé ulice je jeden dům, který páchne. Trochu jako kdyby v něm chovali dobytek nebo třeba hodně kocourů, těžko se to popisuje. No a nedávno si na to někdo ze sousedů začal stěžovat v aplikaci. Rozvinula se kolem toho celá diskuze zahrnující teorie o vaření drog a nebezpečí výbuchu, ale taky prostě jen doporučení, koho z městského úřadu upozornit, aby to město mohlo řešit. Každopádně se sousedé shodovali, že je to nepřijatelné, aby daný dům páchl a znepříjemňoval všem bydlení.

Lidé si také hodně všímají, když někdo někde postává. To je brané jako podezřelé a pozornosti hodné. Na ulicích totiž tolik lidí není, a když, tak se pohybují. Buď se jdou projít (jako sportovní aktivitu), jdou se psem nebo jdou do restaurace nebo na kafe. Moc se ale neděje, že by někdo jenom tak postával na ulici před cizím domem. Pokud si někdo někoho takového všimne, hned na to upozorňuje sousedy. Lidé se obávají, že někdo obhlíží okolí před vloupáním apod. Nenapadlo by mě, že jen stát na ulici je podezřelé, ale tady to lidé vnímají jinak.

Zatím tedy pozoruju, jak to tady v sousedství chodí. A zjišťuju, že se ještě mám co učit. Moje výhoda ale je, že bílá žena většinou nikomu moc podezřelá nepřijde, takže i když budu postávat na ulici, tak nehrozí, že bych se dostala do křížku se sousedy nebo se zákonem.