Trochu nám to tu potemnělo, ale my imigranti si nemůžeme stěžovat. Doslova. Být bílá žena mi to tu usnadňuje, navzdory tomu, že nejsem američanka. Šance, že mě nekdo bude kontrolovat je malá. I tak to ale není příjemné, žít vlastně v permanentním stresu z toho, že se jednak může rozjet nějaké extenzivní kontrolování a zatýkání kohokoliv i tady v Kalifornii, jednak z toho, že se vlastně vízová pravidla můžou změnit z hodiny na hodinu a to, že jsem tu sice legálně teď neznamená, že se zítra neprobudím do jiného světa, kde se můj typ víza zrušil, změnil nebo stal zločinem. V Kalifornii byste si jinak tolik nevšimli, že se něco děje jinde v USA. Ale ani tady nezůstanete nezasažení. Jako cizinec třeba v národním parku zaplatíte za vstup o 100 dolarů více, než američan (za jednorázový vstup je to typicky kolem 35 dolarů za auto, takže za auto s cizinci 135, za celoroční pass do národních parků je to pak 80 dolarů pro američany, a 250 dolarů pro cizince). Taky na tu kartičku nově místo obrázk...
Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...