Moje Amerika

 No nebudu lhát, situace se nezlepšila. Spíš se setrvale zhoršuje.   - podle hesla, že když se kácí les, padají třísky, se teď boří celé systémy. Akorát to není pár třísek, spíš jakoby někdo pokácel les, který bránil padání lavin na vesnici a teď padá jedna za druhou. - jsou zavedené seznamy "nedoporučených" slov. Které když použijete v grantu, tak je automaticky vyřazený a ano, kontrolor ho pak může vrátit zpět do hry, ovšem to na sebe musí chtít vzít odpovědnost za to, že je grant skutečně ideologicky v pořádku. Mezi problémová slova patří třeba i "žena" apod. Asi je tedy nutné vytvořit newspeak - administrativa nově vyhošťuje i lidi s platnými doklady jako s vízy nebo zelenou kartou. Co je ještě horší - ignoruje i rozhodnutí soudu, které ve více případech vystavili předběžná opatření, aby se zabránilo nevratným škodám, ale úřady konaly dál, jakoby se nechumelilo. Soudci navíc čelí obrovskému nátlaku, kdy proti nim Musk i Trump štvou lidi, svoje fanoušky, a chtějí...

  Minulý týden jsem cítila první zemětřesení. První v Kalifornii, první v životě. Pro zkušené to asi nebylo nic velkého. Pocit to byl asi jako kdyby člověk byl na člunu na moři a hýbaly se s ním vlny. Ale pro mě to byl úplně nový zážitek, který jsem do teď nikdy neměla. Jistoty pevné země najednou nebyly tak jisté. Byla jsem ráda, že to bylo jen jedno a "slabé", obtížně se mi představuje, jak člověk prožívá ty opravdu velké otřesy. V Bay area je kromě slavného zlomu San Andreas ještě i mnoho dalších zlomů, viz obrázek od USGS. Tentokrát se otřásl ten žlutý, poblíž Hayward. My jsme od něj přes záliv. Jak ale vidíte na mapce, je i zelený zlom - San Andreas, který je nejblíž a to je trochu děsivé. Větší vrásky nám sice aktuálně přidává administrativa a financování vědy v USA, nicméně zemětřesení jsou taková připomínka, že prostě žiju v oblasti, kde se nedají vyloučit ani ty velké přírodní události. Součástí školení na univerzitě je i školení, jak si při zemětřesení počínat. Budo...

  Článek obsahuje popis aktuální situace v americké vědě. Osobní dojmy jsou na konci, tak klidně můžete skočit tam, anebo tuhle depresi přeskočit celou. Po inauguraci Trumpa se začaly dít věci rychlostí, kterou nečekali ani největší pesimisté. Už během pár hodin přestala fungovat stránka informující američanky o jejich reprodukčních právech. Ale co nás vě vědě a výzkumu zasáhlo nejvíc, byly postupné kroky proti vědeckým a odborným institucím. Začalo to náhubkovým nařízením, kdy organizace jako CDC (Center for Disease Control - Středisko pro prevenci a kontrolu nemocí), NIH (National Institutes of Health - něco mezi Akademií věd a grantovou agenturou), FDA (Food and Drug Administration - dozoruje například klinické testování léčiv) atd. mají zakázáno komunikovat s veřejností bez explicitního souhlasu Bílého domu. Můžeme si to teda představit tak, jakoby vám nemohla třeba hygiena říct, že se šíří nakažlivá nemoc, pokud by to neschválil premiér. Vzhledem k tomu, že se jedná o otázky z...

  Jedenácté září je asi poslední téma v pořadí, které by mě napadlo jako vhodné pro vytvoření muzikálu. Když mi tedy kamarád řekl, že Come from away je nejlepší muzikál, který kdy viděl, docela jsem pochybovala. Pochybovala jsem, že by to mohl být dobrý muzikál, ale taky i trochu o tom, že by američani zkousli muzikál o něčem tak traumatickém. Ale když vyrazil tenhle muzikál na tour a měl i zastávku v San Jose (ze Stanfordu stejně daleko jako do San Francisca), tak jsem neváhala a musela koupit lístky. Vyrazily jsme s dobrou kamarádkou, američankou. Ta se nechala prostě jen zlákat na muzikál a doporučení kamaráda, ale vyšlo najevo, že se ani nepodívala, o čem muzikál je. Trochu mi zatrnulo a došlo, že to může taky dopadnout pořádným fiaskem. Američani, a zvlášť ti na východ od Rocky Mountains, jsou totiž na jedenácté září z pochopitelných důvodů dost citliví. A jak vyšlo později najevo, tatínek té kamarádky byl dokonce ten den v letadle ve vzduchu. No nebudu vás napínat. Muzikál by...

  Nedávno jsem vyrazila s Američany kempovat. Byl to zajímavý zážitek, zjevně se tu provádí velmi různorodé typy kempování. Já znám z Čech víceméně takové to vodácké, se spaním na pěnových karimatkách, opíkáním špekáčků atd. anebo podobně i na Korsice, když jsme chtěli ušetřit za ubytování. Tam se jen špekáčky vymění za korsické sýry, bagety a víno. V Kalifornii to ale nejspíš chodí jinak. Místo na táboření bylo třeba dopředu rezervovat, na danou lokaci je to typicky třeba udělat i šest měsíců dopředu, pokud máte zájem o konkrétní datum. To ale vede k tomu, že lidé často rezervují a pak nemůžou jet a ruší to na poslední chvíli. Takže se můžete zapsat i na maillist, kde vám v případě takového zrušení rezervace dají vědět a vy můžete vyrazit. Samozřejmě ale musíte být víc flexibilní a brát, co je. Jak takové tábořící místo v přírodní rezervaci vypadá? No je po americku kus větší, než bychom si představili z vodáckých tábořišť u Vltavy. Každé místo má svoje parkovací místa, a spoustu ...

  Někdy přemýšlím, jak si lidé představují vědeckou práci. Asi je to z vnějšku složité. Pro nás biology je ještě aspoň trochu představitelné, že děláme experimenty v laboratoři v bílých pláštích atd. Trochu zklamáním by asi bylo, že já, ač bioložka, s myšmi moc nepracuju. Věnuju se spíš buňkám, enzymům atd. Slušná část práce je ale plánování experimentů, čtení nejnovější literatury, vyhodnocování výsledků, příprava dat k publikaci, psaní grantů a reportů a další počítačová práce. No a někdy se vyrazí i na vědeckou konferenci, abychom sdíleli aktuální zjištění, navazovali spolupráce a hledali cesty, jak v projektech dál. Cestování na konference zní rozhodně jako větší zábava, než o jakou ve skutečnosti jde. Jakmile se obrousí novota cestování, stane se z něj spíš vyčerpávající žrout času. Na konferencích typicky není mnoho času na nic jiného, než na práci. Takže klidně můžete být na nejnádhernějším místě na světě, ale moc z něj neuvidíte, protože budete zavření v konferenční hale od...