Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub

    Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.

    Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho po výletě do přírody. V kalifornské přírodě se tedy je nutné mít na pozoru a ideálně se žádného rostlinstva nedotýkat, nepokládat na něj batoh, a prostě se mu nejlépe úplně vyhnout. A když už ke kontaktu dojde, co nejdůkladněji dané místo vydrbat jarem a pak už se jen modlit, že to stačilo

2) Slunce

    Našince to snadno zmate, ale v Kalifornii se je třeba mazat opalovacím krémem, i když chcete prostě jen vyjít z domu. Ano, i když je zataženo. Ano, i když je únor. Ano, padesátkou.

    Kalifornie je totiž mnohem jižněji než se zdá. Odpovídá tak možná jižnímu Španělsku nebo severu Afriky. V Bay area je navíc hodně zrádné to, že jsou teploty spíš nižší, kvůli Tichému oceánu, který celé pobřeží vydatně ochlazuje. Může se tedy zdát, že je vlastně chladno a český mozek si tam snadno doplní, že tím pádem není ta část roku, kdy je slunce nějak nebezpečné. Chyba lávky! Jde se spálit za půl hodiny, v únoru. Nenechte se ukolébat ani tím, že je třeba zataženo. Slunce tu peče tolik, že ho nemusíte ani vidět, ale pořád se k vám dostává velká dávka záření. A pak je ještě třeba připočítat to, že pokud se náhodou pohybujete poblíž oceánu, odráží na vás další dávku.

 

3) Spropitné

    V USA je spropitné důležité a je dobré vědět, kdy ho dávat a v jaké výši. Pořád se to učím, i po skoro dvou letech. I Američani na to mají různé názory. Zábavné příběhy jsou pak takové, že třeba číšníci můžou vydělávat víc než my postdoci, protože díky spropitnému mají ke své minimální mzdě (v Kalifornii) ještě pořádnou kupu peněz navíc. Co se v Evropě moc nenosí je spropitné pokojským - nechává se pár dolarů za každou noc v hotelu, záleží to taky na kvalitě hotelu a jeho ceně - čím dražší hotel, tím víc se očekává jako spropitné. Někde na to mají i určenou obálku. Další samozřejmostí je nechávat dýško řidičům, takže např. v uberu, taxi nebo i v rozvozu jídla se čeká, že necháte podstatnou částku navíc jako spropitné.

    Když jedete na pracovní cestu, automaticky se počítá, že spropitné necháváte a tím pádem na ně pomatují i nařízení univerzity. Ty doporučují nechávat 18-20% a proplatí vám to. Nenechat spropitné vás zařazuje mezi nezdvořáky bez základní empatie k lidem s nízkými příjmy. Je to tak trochu společenská sebevražda. Cizincům to ještě nějak projde, protože si to američani zařadí do kategorie zmatených evropanů, kteří nevědí, co se patří. Jedna kamarádka ale dává spropitné "jen" 15% a tají to. Takže asi tak se to má s těmi spropitnými.

Pokračování příště:)