Skip to main content

Epizoda 31 - co bych si přála, aby mi někdo před odletem poradil

 

S odstupem přemýšlím, co bych si byla bývala přála, aby mi někdo poradil dopředu:

- sbalit české koření - tady ho prodávají jen v obřích baleních a navíc některé druhy se špatně shání. Třeba takový kmín. Kmínem se tu rozumí spíš římský kmín a do chleba prostě potřebujete ten správný český.

- zkontrolovat platnost dokladů - a ty, které brzo končí, radši vyměnit.

- zajistit si přístup k datové schránce - a ověřit, že funguje. Sice jsem si ho před odletem zařídila, ale přihlašovala jsem se až v USA a nefungovalo mi to.

- zkontrolovat platnost platebních karet - protože řešit výměnu na dálku není žádná sranda.

- zažádat si o SSN dopředu online - člověk pak má 45 dní na dojití na pobočku a může to proces urychlit

- být na sebe hodná - prvních pár měsíců je člověk zahlcený a neměl by od sebe čekat mnoho.

- radši si připlatit za hezčí bydlení, první měsíce jsou těžké i tak a je fajn mít balzám na duši, když přijdete do hezkého domova

- poohlédnout se dopředu po sportovních a jiných aktivitách, které by vás bavily. Po příjezdu nebudete mít moc času a mentální kapacity to řešit, ale je skvělé mít nějaký fyzický ventil k práci a všemu dalšímu.


Comments

  1. Za sebe dodávám: zajděte si na různé preventivní lékařské prohlídky, hlavně k zubaři, a pokud máte zdravotní zákroky, které bude v dohledné době potřebovat (hlavně na zubech), tak si je nechte udělat v ČR. V US budou významně dražší, a najít spolehlivého doktora (zubaře), kterému důvěřujete taky nějakou dobu trvá.

    ReplyDelete
  2. To jo, to je urcite dobra rada!

    ReplyDelete

Post a Comment

Popular posts from this blog

Epizoda 24 - čemu se snadno odvykne

  - komentování cizích lidí a dávání nevyžádaných rad - je něco, co tady (skoro) není. Uvědomila jsem si to, když jsem poprvé po pěti měsících slyšela pasivně agresivní komentář od pána na procházce. Ťukala jsem si něco v mobilu a on své choti nahlas sděloval, jak je to strašné, že se dneska všichni jenom dívají do mobilů místo toho, aby obdivovali okolí. Okamžitě ve mně vyvstanul spravedlivý hněv - já přece nejsem na procházce, jdu do práce stejnou trasou jako každý den, a potřebuju akutně vyřídit pracovní věc... A pak jsem si uvědomila, že tyhle obvinění, na která vlastně nemáte jak reagovat, úplně zbytečně kazí den. A že jsem si jim už strašně odvykla. Protože tady na ně fakt nenarazíte, až tedy na extrémní výjimky. Zatímco v Čechách se to děje všude a pořád. Ve spoustě případů asi úplně nevědomky, protože jsme si to už zaryli pod kůži jako normální. - tlačenicím - tohle může být dost ovlivněné tím, kde žiju, ale lidi se tu na sebe nemačkají. Každý má okolo sebe neviditelnou, al...

Epizoda 51 - odliv lidí z akademie, zelené karty

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...