Skip to main content

Epizoda 23 - jak mi chybí čeština

 

Nikdy jsem neměla k češtině nějaký extra blízký vztah. Byla pro mě nástroj pro předávání a přijímání informací. Asi jsem obzvlášť v jednom období byla hodně pinktlich s pravopisem. Od docela brzkého věku jsem začala číst knížky anglicky, učila jsem se na střední v angličtině, koukala jsem na filmy radši v angličtině než s dabingem.

Po přestěhování jsem několik prvních měsíců ale měla do té doby nepoznaný pocit, že mě angličtina vyčerpává. Najednou každá aktivita stála kupu energie a prostě to drobné množství energie navíc, které jsem do té doby vynakládala při používání angličtiny bez povšimnutí, už prostě bylo přes limit. Když jsem byla unavená, začala jsem mít problém se vyjádřit atd.

Bylo proto hrozně příjemné moct jít na pivo s čechy a češkami tady v okolí. Najednou jsem ocenila snadnost mateřštiny i to, že nemusím vymýšlet, jak vysvětlit kontext významu atd., tam kde chybí přímo použitelný ekvivalent v angličtině. Zároveň jsem ke svému překvapení začala mít vyloženě radost z čtení v češtině. Nejen zpráv, ale i knížek. Pomohlo mi to trochu znovuobjevit českou beletrii (a ráda se dozvím jakékoliv tipy na dobrou literaturu v češtině).

Po prvních pár měsících už jsem si zvykla a nemám dojem, že by mě angličtina unavovala. I tak je ale čeština tak nějak snažší a vlastně mi i je bližší a vzácnější. Jsem zvědavá, co se mnou udělá ještě delší pobyt mimo českou kotlinu. Zapomenu jazyk a stane se ze mě "američanka"? Nebo se naopak po vzoru některých krajanů připojím do nějakého folklorního souboru a budu prahnout po čemkoliv českém? Uvidíme...

Comments

  1. PetraMarch 21, 2023 at 12:31 PM

    S tim ctenim knizek v cestine to mam uplne stejne. Po odstehovani se do zahranici jsem zacala mnohem vic cist a je to takovy cas "pro me" v mem materskem jazyce a navic pritom asi muj mozek ocenuje pauzu a jednoduchost, takze i ctu mnohem rychleji nez kdy driv :-)

    At se ti dari!
    P.

    ReplyDelete
  2. KMarch 27, 2023 at 10:53 PM

    Mám to podobně. Taky tuším, že jestli nemám ztratit (zbylé) instinkty pro českou gramatiku, musím tu češtinu nějak udržovat. Ale hlavně je to pro mě taková malá cesta do domoviny, takže se na čtení těším.

    ReplyDelete

Post a Comment

Popular posts from this blog

Epizoda 24 - čemu se snadno odvykne

  - komentování cizích lidí a dávání nevyžádaných rad - je něco, co tady (skoro) není. Uvědomila jsem si to, když jsem poprvé po pěti měsících slyšela pasivně agresivní komentář od pána na procházce. Ťukala jsem si něco v mobilu a on své choti nahlas sděloval, jak je to strašné, že se dneska všichni jenom dívají do mobilů místo toho, aby obdivovali okolí. Okamžitě ve mně vyvstanul spravedlivý hněv - já přece nejsem na procházce, jdu do práce stejnou trasou jako každý den, a potřebuju akutně vyřídit pracovní věc... A pak jsem si uvědomila, že tyhle obvinění, na která vlastně nemáte jak reagovat, úplně zbytečně kazí den. A že jsem si jim už strašně odvykla. Protože tady na ně fakt nenarazíte, až tedy na extrémní výjimky. Zatímco v Čechách se to děje všude a pořád. Ve spoustě případů asi úplně nevědomky, protože jsme si to už zaryli pod kůži jako normální. - tlačenicím - tohle může být dost ovlivněné tím, kde žiju, ale lidi se tu na sebe nemačkají. Každý má okolo sebe neviditelnou, al...
Post a Comment
Read more

Epizoda 51 - odliv lidí z akademie, zelené karty

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...
2 comments
Read more

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...
3 comments
Read more