Skip to main content

Epizoda 19 - bláznivé kalifornské počasí vol.2

 

Už jste někdy slyšeli o ananasovém expresu? Nebo atmosférické řece? Ne? Já taky ne... Než jsem přijela sem. Atmosférická řeka je něco jako řeka, akorát vysoko ve vzduchu. Přenáší velké množství vody atmosférou z místa A do místa B. A co s tím mají společného ananasy? Pořád tomu úplně nerozumím, ale té atmosférické řece aktuálně bičující Kalifornii proudy vody se říká ananasový expres (pineapple express) údajně proto, že nabírá vodu poblíž Havaje a dováží ji k nám.

Prakticky to znamená, že se na Kalifornii postupně šinou obrovský množství vody, který po doražení na pevninu spadnou v podobě vydatných dešťů. 

Takhle tu nepršelo hodně dlouho a půda je extrémně vyschlá. Vždyť kalifornské sucho trvá už přes dvacet let. Takže když začne pršet, ta vysušená půda to má problém nasát. Vydatné deště tedy vedou k povodním, sesuvům půdy a hojně padajícím stromům. Zemřelo už asi 12 lidí, většina po pádu stromu buď přímo na ně, nebo na jejich dům nebo auto, když byli nešťastnou náhodou stromu v cestě. Stromy tu jsou mimochodem skutečně majestátní, vysoké a velké tak, že jsem je v Evropě do takových rozměrů nikde moc růst neviděla. Ale když takový strom spadne, a jako že teď padají i ty olbřímí, tak to má i velký dopad.

Vyschlé koryto potoka, přes který chodím každý den do práce, se změnilo v dravou řeku. Poblíž mého bydliště je díkybohu dost hluboké, takže se nevylívá a snad to zatím nehrozí, ale dál po proudu v Palo Altu k záplavám došlo (na tom stejném potoce). Vylévá se taky moře pomocí mohutných příbojových vln.

Takže musím říct, že jsem kalifornským počasím dost zaskočená. Je tu zima, i když nepadá sníh. Deště jako blázen, i když jinak tu bylo desítky let sucho. Co přijde příště? Uff. Snad nebudou doopravdy padat nějaké ananasy.

Comments

Popular posts from this blog

Epizoda 24 - čemu se snadno odvykne

  - komentování cizích lidí a dávání nevyžádaných rad - je něco, co tady (skoro) není. Uvědomila jsem si to, když jsem poprvé po pěti měsících slyšela pasivně agresivní komentář od pána na procházce. Ťukala jsem si něco v mobilu a on své choti nahlas sděloval, jak je to strašné, že se dneska všichni jenom dívají do mobilů místo toho, aby obdivovali okolí. Okamžitě ve mně vyvstanul spravedlivý hněv - já přece nejsem na procházce, jdu do práce stejnou trasou jako každý den, a potřebuju akutně vyřídit pracovní věc... A pak jsem si uvědomila, že tyhle obvinění, na která vlastně nemáte jak reagovat, úplně zbytečně kazí den. A že jsem si jim už strašně odvykla. Protože tady na ně fakt nenarazíte, až tedy na extrémní výjimky. Zatímco v Čechách se to děje všude a pořád. Ve spoustě případů asi úplně nevědomky, protože jsme si to už zaryli pod kůži jako normální. - tlačenicím - tohle může být dost ovlivněné tím, kde žiju, ale lidi se tu na sebe nemačkají. Každý má okolo sebe neviditelnou, al...

Epizoda 51 - odliv lidí z akademie, zelené karty

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...