Skip to main content

Epizoda 19 - bláznivé kalifornské počasí vol.2

 

Už jste někdy slyšeli o ananasovém expresu? Nebo atmosférické řece? Ne? Já taky ne... Než jsem přijela sem. Atmosférická řeka je něco jako řeka, akorát vysoko ve vzduchu. Přenáší velké množství vody atmosférou z místa A do místa B. A co s tím mají společného ananasy? Pořád tomu úplně nerozumím, ale té atmosférické řece aktuálně bičující Kalifornii proudy vody se říká ananasový expres (pineapple express) údajně proto, že nabírá vodu poblíž Havaje a dováží ji k nám.

Prakticky to znamená, že se na Kalifornii postupně šinou obrovský množství vody, který po doražení na pevninu spadnou v podobě vydatných dešťů. 

Takhle tu nepršelo hodně dlouho a půda je extrémně vyschlá. Vždyť kalifornské sucho trvá už přes dvacet let. Takže když začne pršet, ta vysušená půda to má problém nasát. Vydatné deště tedy vedou k povodním, sesuvům půdy a hojně padajícím stromům. Zemřelo už asi 12 lidí, většina po pádu stromu buď přímo na ně, nebo na jejich dům nebo auto, když byli nešťastnou náhodou stromu v cestě. Stromy tu jsou mimochodem skutečně majestátní, vysoké a velké tak, že jsem je v Evropě do takových rozměrů nikde moc růst neviděla. Ale když takový strom spadne, a jako že teď padají i ty olbřímí, tak to má i velký dopad.

Vyschlé koryto potoka, přes který chodím každý den do práce, se změnilo v dravou řeku. Poblíž mého bydliště je díkybohu dost hluboké, takže se nevylívá a snad to zatím nehrozí, ale dál po proudu v Palo Altu k záplavám došlo (na tom stejném potoce). Vylévá se taky moře pomocí mohutných příbojových vln.

Takže musím říct, že jsem kalifornským počasím dost zaskočená. Je tu zima, i když nepadá sníh. Deště jako blázen, i když jinak tu bylo desítky let sucho. Co přijde příště? Uff. Snad nebudou doopravdy padat nějaké ananasy.

Comments

Popular posts from this blog

Epizoda 41 - Galentine's - Valentine's

  O Valentýnu se v Čechách často mluví jako o komerčním americkém svátku, a kdekdo se proti němu vymezuje. Vždyť máme přece první máj a rozkvetlé třešně! Nicméně i tak jsem byla zvědavá, jak se Valentýn slaví v USA. Loni jsem ho tak trochu prošvihla, tak to bylo třeba napravit a utřídit si pozorování. Klasické slavení Valentýna je v párech. To je asi ta klasika, která dorazila i do Čech. Že letos vyšel na středu věcem nepomohlo, ale i tak se dala aspoň nějaká romantická večeře zvládnout. Dávají se dárky apod. Už několik týdnů před samotným svátkem spolehlivě rozpoznáte, že se blíží, podle obrovského nárůstu růžovosti při vstupu do každého supermarketu. Můžete si vybrat ze všemožných pugétů, bonbonier a dalších dárků pro svou drahou polovičku. O čem se ale v Evropě tolik nemluví jsou další dvě možnosti oslavy Valentýna. Jedno je Galentine's = od slova gals (holky, kámošky). Pokud zrovna nejste v páru, nebo z nějakého důvodu nemůžete trávit čas společně, můžete se ocitnout právě na t...

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...

Epizoda 44 - kempování

  Nedávno jsem vyrazila s Američany kempovat. Byl to zajímavý zážitek, zjevně se tu provádí velmi různorodé typy kempování. Já znám z Čech víceméně takové to vodácké, se spaním na pěnových karimatkách, opíkáním špekáčků atd. anebo podobně i na Korsice, když jsme chtěli ušetřit za ubytování. Tam se jen špekáčky vymění za korsické sýry, bagety a víno. V Kalifornii to ale nejspíš chodí jinak. Místo na táboření bylo třeba dopředu rezervovat, na danou lokaci je to typicky třeba udělat i šest měsíců dopředu, pokud máte zájem o konkrétní datum. To ale vede k tomu, že lidé často rezervují a pak nemůžou jet a ruší to na poslední chvíli. Takže se můžete zapsat i na maillist, kde vám v případě takového zrušení rezervace dají vědět a vy můžete vyrazit. Samozřejmě ale musíte být víc flexibilní a brát, co je. Jak takové tábořící místo v přírodní rezervaci vypadá? No je po americku kus větší, než bychom si představili z vodáckých tábořišť u Vltavy. Každé místo má svoje parkovací místa, a spoustu ...