Než jsem se do Kalifornie přestěhovala, sondovala jsem, jak tu život vypadá od kamaráda S, který v Bay area žil roky. Ptala jsem se ho i na počasí a na teplotu. Proškolená články z českých médií jsem čekala sucho a horko. Kamarád mě uklidnil, že je sucho a tak akorát. Popisoval to tak, že jak je rok dlouhý, vždycky je to na triko a lehké sako přes ruku. Až se večer ochladí, byla by ti bez něj zima.. Ale víc nepotřebuješ.
Při zvažování, co si zabalit, jsem tedy zimní oblečení vyřadila. Stejně jako zimní boty. Pak jsem nakonec aspoň jeden kabát zpátky do kufru vrátila. V tu chvíli jsem si říkala, že jsem praštěná, že si ho s sebou vůbec beru...
Přiletěla jsem do tropických třicítek. I když je pravda, že v noci fakt chladno bylo, tak akorát na to lehké sáčko. Tak jsem si myslela, že jsem vyhrála v loterii a budu si žít v Kalifornii, kde je pořád slunečno, přes den teplo, v noci chladno, tak akorát na příjemný spánek.
Chyba lávky...
Už v říjnu spadly teploty na cca 12 stupňů přes den a okolo tří stupňů v noci. Jediný aspekt, který to odlišoval od českého podzimu bylo slunce, které nepolevovalo ani v chladnu. Je to trochu nezvyk, člověk si ani neuvědomí, jak moc má příchod podzimu spojený s tím potemněním. Klepala jsem se každopádně zimou a nechápala, jak to místní dělají. Noční teploty se nakonec dostaly až chlup pod nulu, přes den některé dny bylo max sedm stupňů a to jen na cca tři hodiny během odpoledne.
Ještě víc mě ale zaskočil místní déšť. Když totiž prší, prší pořádně. A vytrvale. Během podzimu několikrát pršelo tak, že pokud vás déšť zastihl venku, tak by vás deštník nezachránil před totálním promoknutím během pár minut. To jsem ale ještě netušila o atmosferických řekách - to je ale příběh na příště.
Comments
Post a Comment