Skip to main content

Epizoda 17 - jednorázové obaly

 

V jednorázových obalech je tady úplně všechno. Ale je dost náročné, nenechat se tím strhnout. Ta jednoduchost běžného provozu je totiž návyková.

V každém supermarketu najdete kromě úplně základních potravin i potraviny předpřipravené k použití. Např. cibuli už nakrájenou nadrobno, papriky nakrájené na kousky, růžičkovou kapustu oloupanou a napůlenou, atd.atp. Když jdete unavení z práce, spíš si doma uvaříte jídlo, když vás nečeká hromada krájení, ale všechno jen naházíte do hrnce a povaříte v polívce/ uděláte omeletu s vajíčkem/ atd. atp. Daň za to je ale spousta plastových obalů, které jsou s tím vším nutně spojené.

Další zlo je jídlo s sebou. To v Čechách taky generuje spoustu odpadů, ale tady to je jiný level. Když si koupíte v supermarketu salát s sebou, nebo si ho objednáte z restaurace, je velká šance, že v hlavní misce bude jen zelené lupení. Rajčata budou mít svoji vaničku, okurky budou mít svoji vaničku, maso bude mít svou vaničku, ořechy budou mít svou vaničku, dresing bude taky samostatně, krutony taky ve své vaničce. (výčet ingrediencí obměňte podle chuti, pomatujte ale - každá věc bude zvlášť) Praktické důsledky kromě generování hromady obalů jsou ale hrozně příjemné - pokud máte nějakou alergii, prostě si danou věc do salátu nepřidáte. Jako člověk se spoustou dietních omezení tohle zároveň vítám. A zároveň tuším, že přijdu do pekla. Plastového..

Co je ale třeba dodat, je to, že se tu ale ve velkém recykluje. A to rozhodně víc, než v Čechách. Jednak je recyklování jednodušší. Nemusíte každou věc roztřídit zvlášť a tím mít doma pět různých odpadkových košů. Všechno k recyklaci jde do jedné popelnice a zbytek jde do směsi. Před budovou, ve které bydlím, je třeba asi sedm popelnic na recyklovaný odpad oproti třem popelnicím na směs. Zároveň ještě naprosto běžně narazíte na popelnice na kompostovatelný odpad, hlavně v okolí kantýn na campusu univerzity. Většina kelímků a jednorázových obalů na jídlo je totiž vyrobená z kompostovatelných materiálů. Pochopila jsem ale, že to není ten běžný kompost, který má moje máma na zahradě. Je to průmyslové kompostování, pro které jsou určené postupy a jen některé materiály jsou s tím kompatibilní. Vzhledem k množství tohoto typu odpadu na campusu se to ale vyplatí.

Hodně lidí si ale obědy nosí z domova. A to v krabičkách na opakované použití. Je tu také běžné obědvat sandwich nebo wrap. O obědovém menu s polévkou si můžete nechat jen zdát. Nošení skleněných a jiných obalů na jídlo je občas docela těžký náklad, hodně lidí ale jezdí auty, takže zbývá jen dojití z parkoviště do budovy. A to už je zvladatelné.

Od roku 2032 v Kalifornii budou zakázané všechny jednorázové obaly, které se nedají recyklovat nebo kompostovat. Bude se to dít postupně a mají plán, jak se budou jednorázové obaly postupně omezovat. Tohle platí pro celou Kalifornii, ale Bay area předpokládám/doufám bude napřed.

Comments

Popular posts from this blog

Epizoda 41 - Galentine's - Valentine's

  O Valentýnu se v Čechách často mluví jako o komerčním americkém svátku, a kdekdo se proti němu vymezuje. Vždyť máme přece první máj a rozkvetlé třešně! Nicméně i tak jsem byla zvědavá, jak se Valentýn slaví v USA. Loni jsem ho tak trochu prošvihla, tak to bylo třeba napravit a utřídit si pozorování. Klasické slavení Valentýna je v párech. To je asi ta klasika, která dorazila i do Čech. Že letos vyšel na středu věcem nepomohlo, ale i tak se dala aspoň nějaká romantická večeře zvládnout. Dávají se dárky apod. Už několik týdnů před samotným svátkem spolehlivě rozpoznáte, že se blíží, podle obrovského nárůstu růžovosti při vstupu do každého supermarketu. Můžete si vybrat ze všemožných pugétů, bonbonier a dalších dárků pro svou drahou polovičku. O čem se ale v Evropě tolik nemluví jsou další dvě možnosti oslavy Valentýna. Jedno je Galentine's = od slova gals (holky, kámošky). Pokud zrovna nejste v páru, nebo z nějakého důvodu nemůžete trávit čas společně, můžete se ocitnout právě na t...

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...

Epizoda 44 - kempování

  Nedávno jsem vyrazila s Američany kempovat. Byl to zajímavý zážitek, zjevně se tu provádí velmi různorodé typy kempování. Já znám z Čech víceméně takové to vodácké, se spaním na pěnových karimatkách, opíkáním špekáčků atd. anebo podobně i na Korsice, když jsme chtěli ušetřit za ubytování. Tam se jen špekáčky vymění za korsické sýry, bagety a víno. V Kalifornii to ale nejspíš chodí jinak. Místo na táboření bylo třeba dopředu rezervovat, na danou lokaci je to typicky třeba udělat i šest měsíců dopředu, pokud máte zájem o konkrétní datum. To ale vede k tomu, že lidé často rezervují a pak nemůžou jet a ruší to na poslední chvíli. Takže se můžete zapsat i na maillist, kde vám v případě takového zrušení rezervace dají vědět a vy můžete vyrazit. Samozřejmě ale musíte být víc flexibilní a brát, co je. Jak takové tábořící místo v přírodní rezervaci vypadá? No je po americku kus větší, než bychom si představili z vodáckých tábořišť u Vltavy. Každé místo má svoje parkovací místa, a spoustu ...