Skip to main content

Epizoda 13 - robotizovaní popeláři

 

Zatím netuším, jestli se jedná jen o Menlo Park, nebo je to rozšířenější fenomén. Ale jdu si takhle do práce a koukám, že jedou zrovna popeláři. A najednou se vymrští robotické rameno, popadne popelnici kousek ode mně a vysype ji do popelářského vozu. Cože??

Zůstala jsem zírat jako puk a děkovala svému štěstí, že to robotické rameno nepopadlo mě. Pan řidič, jakoby se nechumelilo popojel k další sadě popelnic u vedlejšího domu. Já se po chvilce sebrala a fascinovaně auto pozorovala při práci.

Nevím, jestli motivace je snížení počtu členů posádky nebo americká pohodlnost. Přece jen když ani nemusíte vystoupit z vozu, hned se jede pohodlně a můžete při tom popíjet třeba colu. Po chvíli zírání už to panu řidiči nedalo a pokynul mi na pozdrav. Vypadal u toho trochu zmateně. Asi nechápal, co mi na tom přijde zajímavého, když pro něj je to denní chleba.

Comments

Popular posts from this blog

Epizoda 42 - na co si v Kalifornii dát pozor

 1) POISON OAK! - v češtině asi známo jako jedovatý dub     Rostlina působí naprosto nenápadně. Je to takové křoví, listy můžou vypadat jako dubové, ale když je rostlina mladá, ani nemusí. Pro Evropany je tohle obzvlášť zákeřné, neb v evropské přírodě typicky není nebezpečné se jen dotknout něčeho, co roste ve volné případě. Nejblíž by k tomu byla asi kopřiva, ale ta vám nezpůsobí takové ošklivé obtíže jako poison oak.     Jak to s poison oak funguje? Na listech má olejovitou tekutinu-priskyřici obsahující urushiol. Ta vám ale nezpůsobí reakci hned, může to trvat až několik týdnů, než na ni začne tělo reagovat. Látka vyvolává silnou imunitní reakci, která se projevuje hlavně ošklivou vyrážku jejíž svědivost vás budí ze spaní, ale může i otéct atd. Nejhorší je, že trvá klidně víc než měsíc, než se vám z ní povede vyléčit a možná k tomu budete potřebovat kortikosteroidy. Urushiol se navíc moc nerozkládá a může zůstat na vašem batohu nebo botech i dlouho ...

Epizoda 51 - odliv lidí z akademie, zelené karty

Být aktuálně v americkém akademickém výzkumu není veselé. Obtížně se hledá motivace pracovat na výzkumu, na který vám zítra můžou zrušit financování. Vám zas můžou sebrat vízum, protože projevíte názor na sociálních sítích, nebo i proto, že jste byli v kontaktu s policií (a to i v pozici oběti trestného činu, protože algoritmy zjevně nejsou dost chytré na to, aby odlišili, proč jste se do policejní databáze dostali). Když ale nějak najdete cestu, jak v tom prostředí fungovat a výzkum posouvat dál, narážíte i tak na další a další znaky, že situace není dobrá. Během posledních pár týdnů jsem se dozvěděla o odchodu několika extrémně dobrých spolupracovníků z akademického výzkumu. Naprosto je chápu, jako cizincům na vízu se jim nechtělo čekat, až jim utnou výzkum a ze dne na den budou muset řešit rychlé schánění jiné pozice nebo odstěhování se ze země. Ale v té akademické mapě budou chybět svoji expertízou. Odchody určitě převyšují rámec normální situace. V akademických laboratořích vždy j...

Epizoda 49 - jak jsem šla na golf

    Takový sport pro elity... Měla jsem vždycky dojem, že golf hrají jen zbohatlíci a miliardáři. Ale kamarádka mě už delší dobu přesvědčovala ať to taky zkusím. Že můžeme jít jen na odpaliště, driving range, česky údajně cvičná louka, a že za to nic nedám. Těsně po svých narozeninách jsem se cítila dobrodružně, tak jsem si řekla, že proč ne. Hole mi nabídla k půjčení kamarádka, řekla, ať prostě akorát přijedu na golfové hřiště a že nic nepotřebuju. Ok. Po příjezdu jsem zakoupila rukavičku, jejíž smysl sice úplně neznám, ale pochopila jsem, že je nutnou součástí vybavení. Jenže v tu chvíli jsem se dozvěděla, že s kamarády nejdeme na cvičiště, ale rovnou na bojiště - tedy na golfové hřiště. Překvapění se mísilo s nadšením a já si řekla, že to teda zkusím. No musím říct, že už jsem začala chápat, proč lidi golf baví. Dobře se při tom vyčistí hlava a je to zábava. Asi to není moc ekologické, udržovat zelený trávník a celé hřiště v topu. Ale mezi odpočinkovými kratochvílemi se to ...