Při stěhování se do nové země člověk snadno narazí. Nebylo to tak strašné, ale nějaké zádrhely se objevily. Zvlášť v covidové izolaci. Najednou jsem zjistila, že objednat si dovážku jídla bez amerického telefonního čísla je skoro nemožný úkol. Některé formuláře ani neumožňovaly vyplnit předvolbu, americká čísla navíc mají číslic 10 ne 9. Jiné formuláře sice umožnily vyplnit české číslo, ale následně se zasekly. Takže jsem nakonec začala být fanynkou amazonu, který mě jako jediný umožnil sehnat jídlo (a toaletní papír:-)). Pokud se tedy někdy budete stěhovat do USA, doporučuju začít lokální simkou. A bacha, v USA ji teď obtížně seženete pokud nemáte telefon s 5G. S mým rok a půl starým telefonem jsem se teda mohla jít akorát klouzat..
Platební kartou sice většinou zaplatíte, i když je z Evropy, ale taky se Vám může stát, že narazíte na záludnou otázku - zadejte zip code (PSČ). Když zadáte české, hodí to chybu, když zadáte americké, tak taky, pokud má daný obchod v procesu kontrolu v databázi. Evropská karta totiž k žádnému ZIP code přiřazená není, takže to prostě neprojde. Jednou už jsem si ve Philadelphii takhle kartu zablokovala, takže jsem díky bohu byla připravená a nosila hotovost.
SSN (social security number) sice nebyl takový deal breaker jako v jiných případech v USA, protože Stanford má svoji banku SFCU, která nevyžaduje SSN ani trvalé bydliště na otevření účtu. Následně ale vyšlo najevo, že bez SSN si nemůžu dokončit přihlášení ke zdravotnímu pojištění v systému univerzity. A tím pádem mám takové Schroedingerovo pojištění, které je a není zároveň. Z pohledu americké vlády a univerzity pojištěná jsem, ale když bych nedej bože šla k doktorovi, tak to zaplatím z vlastní kapsy celé. A to se tu může dost prodražit. Sice by mi to pak měli někdy nějak proplatit, ale kdo ví jak a jestli.
Díky covidové pandemii se dá zažádat o SSN elektronicky, i tak se ale musíte dostavit na pobočku a prokázat totožnost do 45 dnů po zadání žádosti. Doporučuju to teda případně líp načasovat a klidně zažádat ještě před odletem.
Bankovní účet jsem si naopak zvládla vyřídit hned den po příletu. V SFCU akorát byli trochu zmatení, jak jsem s tím Stanfordem vlastně spojená, když můj appointment začíná až za několik dní. Ale nakonec je přesvědčilo, že na vízu se ke mně Stanford hlásí, tak dobrý. Zádrhel nastal až když jsem se už v covidové izolaci snažila dostat do internetového bankovnictví. Vyšlo najevo, že se zasekává, ale vůbec nebylo jasné proč. Až tedy po dvou týdnech jsem byla volná a na pobočce zjistila, že české telefonní číslo sice formulář zkousl, ale internet banking se tím zadrhl a odmítal fungovat. Nebyl ale žádný spěch, na první výplatu si účet stejně ještě počkal...
A jak to bylo s penězi? Zase příště...
Comments
Post a Comment