Největší stres na celém stěhování pro mě byla velka nejistota ohledně bydlení. Nejenže jeho ceny jsou vysoké, ale na dálku se zařizuje dost špatně. A ceny hotelů jsou okolo 200 dolarů za noc.
S velkou pompou Stanford zavedl přechodné bydlení pro postdoky, kteří přijíždí odjinud. Cena mě ale dostala do kolen - 2700 dolarů měsíčně! Víc než komerční bydlení okolí a jasně, asi to odpovídá tržní ceně za střednědobý pronájem, ale myslet si, že univerzita bude chtít postdokům pomáhat bylo ode mě naivní. Nabídka měla zároveň docela nepříjemné další podmínky = člověk v ubytování musel zůstat minimálně dva měsíce, ale maximálně čtyři. I když bych si tedy během prvních pár týdnů našla bydlení levnější, nepomohlo by mi to.
Stanford postdokům zařizuje email dopředu a díky tipu od čecha, který už na stáži byl, jsem zjistila, že se můžu nechat zařadit na postdocký maillist. Na takovém maillistu vám budou chodit všechny možné pozvánky na akce, prosby o sdílení materiálu nebo expertízy, ale taky nabídky bydlení. Já jsem měla vcelku štěstí a povedlo se mi narazit hned na dvě ubytování, které vypadaly důvěryhodně a měli o mě zájem. Přeskakuju ale hodně zklamání, zbytečných telefonátů, ghostingu atd. Nakonec jsme se ale domluvily s postdočkou, která se odstěhovávala ze sdíleného bytu poblíž univerzity. Zaplatila už za celý měsíc, takže to, že jsem přijížděla až po jeho polovině, jí nevadilo, naopak se jí aspoň část peněz vrátila. Když zjistila, že jsem ochotná zaplatit půlku nájmu za září, přihodila ještě svoje staré kolo, hromadu čtvrťáků na pračku a spoustu dalších drobností, které mě následně dost zachránily. Zároveň nechtěla nic posílat dopředu, takže jsem nemusela mít stres z toho, že jsem poslala zálohu, a byt neexistuje a jedná se o podvod.
I tak jsem ale byla dost nervózní, jestli to vyjde. Hotel jsem si objednala jen na první tři noci a netušila jsem, co dál, když se ukáže, že to třeba pronajali někomu jinému, nebo že je bydlení v tak dezolátním stavu, že ho ani nechci.
Hned druhý den po příletu jsme se v bytě setkala se svou předchůdkyní a ověřila si, že je to bydlení sice ne luxusní a nově zrenovované, ale v naprosto špičkové lokaci a v pohodě spolubydlícími. A že rozhodně stojí za nájem, který je ve finále skoro poloviční, než bydlení od Stanfordu. Pořád je to ranec, ne že ne, ale je to v pohodě.
Že všechno klaplo byl vlastně zázrak, který mě zachránil. Třetí den po příletu jsem totiž dostala svůj první covid, ale o tom až příště...
Comments
Post a Comment