Moje Amerika

  A jak to tedy s řidičákem pokračovalo? Po úvodním neúspěchu jsem se rozhodla test napsat elektronicky a pak už vyřídit fakt jen ten zbytek. V USA (nebo aspoň Kalifornii) můžete psaný test udělat online. Umožníte jim, aby vás během testu mohli sledovat skrz kameru a mikrofon a sleduje se, že nemáte otevřené prohlížeče atd. V testu jsem uspěla, a tak jsem se vydala na DMV podruhé. Tentokrát už vše šlo relativně hladce. U přepážky vzali všechny papíry a přísným okem je zhodnotili. Pak mě otestovali, jestli přečtu tabuli s písmeny, tak jako na očním. A pak mě poslali k okýnku, kde se skládá test. Tam mě vyfotili na průkaz, a pak se mě paní jala posílat na napsání testu. Tak jsem jí vysvětlila, že test už mám. Nepřátelsky se na mě podívala a vysvětlila mi, že to je teď novinka, že s tím nějak nepočítala. A že stejně teď lidi podvádí, když to dělají elektronicky. Tak jsem nevěděla, jak jí vysvětlit, že já jsem se poctivě potila u elektronického testu, i když mi nikdo nestál za zadkem. ...

  Po delším fungování v USA se naskytla příležitost koupit vůz od odjíždějících známých, a tak začalo být jasné, že musím pohnout i s řidičákem. Začala jsem tedy zkoumat, co vše budu muset podstoupit. První krok je test znalostí pravidel, druhým krokem je pak zkušební jízda. Vše je obklopené papírováním na DMV = department of motor vehicles. Návštěvy tohoto zařízení se američané obávají a nemají ho rádi. Do této chvíle jsem nechápala proč. Předpokládala jsem, že američtí úředníci jsou stejně jako všichni tady velmi milí a efektivní. No, byrokracie je byrokracie a úředníci jsou asi všude na světě stejní. Jistá výhoda je, že během covidu se pohla elektronizace i získávání řidičáku. Minimálně část procesu tedy můžete absolvovat elektronicky (aspoň v Kalifornii). Nikoho reálně moc nezajímá, jestli jste někdy dřív řídili, začínáte pěkně od začátku. A jak to tedy vypadá? Online vyplníte a zaplatíte žádost. Původně jsem se na DMV vydala bez ní, v domění, že bude snazší ji vyplnit na místě...